Takřka každý však zároveň řekne, že takhle už to dál nejde a že jediná cesta je politický rozvod se Srbskem.
A paradoxně právě bombardování aliance a přítomnost jejích sil v sousedním Kosovu a Bosně je dnes podle mnohých pro Černou Horu výhodou, která může usnadnit poslední fázi rozpadu Jugoslávie. Jak tu doufají, rozpadu, který už snad proběhne klidnou a mírovou cestou.
"Myslím, že nastala konečná fáze, kterou už nikdo nezastaví," řekl Branko Kažanegra, Černohorec, jenž pracuje na vysokém postu v turistickém průmyslu Černé Hory. "Nebojím se nové vážné krize, nebo dokonce války. Miloševič si už po Kosovu tolik nedovolí. Situace je jiná než předtím. Bude možná provokovat, ale to bude vše. Kolem nás jsou síly NATO - v Bosně, v Kosovu, v Maďarsku."
Na každém kroku v Černé Hoře je slyšet slovo srbský nebo Srb, ale jen málokdo řekne dobré slovo o bělehradském režimu a Miloševičovi.
Černohorci jsou pyšní na to, že spoustu věcí dělají jinak než v Srbsku - chtějí mít dobré vztahy se Západem, nevyžadují na hranicích víza, nemají jako hlavní platidlo inflací zdevastovaný dinár, ale německou marku a stále více záležitostí si hodlají řešit bez Bělehradu.
"Snažíme se, být na Srbsku co nejméně závislí," řekl vysoký vládní úředník Černé Hory Dragan Ivančevič. "Máme svoji měnu, pokoušíme se být na Bělehradu nezávislí i v obchodu. Dnes osmdesát procent obchodní výměny jde jinými kanály, hlavně přes hraniční přechody s Chorvatskem."
Černá Hora však ví, že musí být stále opatrná. "Pokoušíme se jít kupředu a zásadně mírovou cestou. Krok za krokem," zdůraznil Ivančevič.
Ale vyhráno zdaleka není. Prezident Černé Hory Milo Djukanovič sice razí prodemokratickou politiku, má podporu Západu a na své straně zřejmě i většinu bezpečnostních složek, ale v případě krize by mohl Miloševič Černou Horu ovládnout vojensky.
Bělehrad si také neustále hledá záminky, aby svoji převahu mohl dávat Podgorici najevo, kdykoli si vzpomene. Jednou je to spor o kontrolu letišti v černohorské metropoli, jindy obchodní blokáda hranic. Desítky provokací ztěžují Černé Hoře situaci a mají být jasným signálem, kdo má poslední slovo.
Část odpůrců Miloševiče, radikální stoupenci rozvodu se Srbskem, proto tvrdí, že už je ta nejvyšší chvíle říci sbohem a že Djukanovič příliš váhá.
"Teď musíme začít, pochopitelně ústavní cestou," uvedl Miograd Živkovič, předseda černohorských liberálů. "Uspořádat do konce roku volby a pak do tří až šesti měsíců referendum, které se občanů zeptá jasně, zda chtějí samostatnost. Je nejvyšší čas, Miloševič je oslaben a nedovolí si zasáhnout vojensky. Všude kolem jsou jednotky NATO a jeho armáda je v troskách. Djukanovič nepochopitelně váhá."
Čísla z posledních průzkumů přitom podle Živkoviče hovoří jasně pro odtržení: 36 procent obyvatel chce nezávislost, asi 24 konfederaci, jen 18 procent setrvání Jugoslávie a zbytek není rozhodnut.
Ale většina lidí po desetiletí, co sleduje Miloševičovo počínání má zřejmě stále velké obavy a zmíněná čísla relativizuje.
"Někteří mají stále obavy z další války, občanské války. Vždyť celý sever republiky je silně prosrbský," říká Eleonora z Podgorice. "Miloševič má i své stoupence v černohorském parlamentu. Myslím, že Djukanovič dělá dobře, že postupuje opatrně."
