černá díra státního rozpočtu

  • 5
Vláda přistoupila k razantním úsporám na mzdách státních zaměstnanců. Znepřátelila si vlastní zaměstnance a přitom za řadu finančních propadů si může sama a opravdová řešení nehledá. Aktuálně je na jedné straně vyhlašován deficit, ale zbytečné výdaje a škody způsobené samotnými státními zaměstnanci nikdo většinou neřeší.

Také nezveřejňované mzdové náklady nebo výhody některých státních zaměstnanců jsou přinejmenším k zamyšlení. 25% navýšení platu zaměstnanců bezpečnostních složek státu, zneužitelná 100% placená pracovní neschopnost či ošetřování člena rodiny, placené léčebné rehabilitace, ošatné, dřívější důchod, zlatý padák v podobě odchodného, pravidelný měsíční příspěvek za minimálně 10-ti letou službu ve služebním poměru v řádech tisíců představuje v rozpočtu státu vysoké částky peněz daňových poplatníků.

To není utopický výčet mzdového ráje, ale skutečná vize desetitisíců zaměstnanců bezpečnostních složek státu, kteří působí či působili ve služebním poměru. Plat takového vychovatele ve věznici, který byl dříve zařazen 20 let ve služebním poměru a jen byl přeřazen do pracovního poměru dosahuje s příspěvkem i 25 000 korun.

Mzda ředitele věznice, který také dříve působil ve služebním poměru může být tedy i 40 000 Kč. Oba také s ukončením služebního poměru dostali vysoké odchodné a přitom mnohdy zůstali na stejných místech. Přitom někteří drží zbraň 2x do roka a nad náročností fyzických testů je možné se pousmát.

Obdobné je to u policie, celní správy či hasičů, kde však ve finálním výčtu všech bývalých příslušníků, kteří pobírají příspěvky dosáhneme astronomických částek. Je to 100 miliónů ročně nebo je to miliarda? Kdo to ví? S novým zákonem o služebním poměru budou náhrady pro příslušníky bezpečnostních složek státu ještě vyšší a doživotní.

Není za razantním snížením 13 a 14 platů spíše obava, že rozpočet státu vysoké náklady spojené s platností tohoto zákona nezvládne?! Oč je mezi příslušníky bezpečnostních složek a např. učiteli či městským policistou větší rozdíl v riziku či náročnosti povolání.

Právě příslušník je spíše chráněn ochranou veřejného činitele a při případném odvracení útoku vše může odkázat na donucovací prostředek, naopak např. učitel neúměrnou obranu před napadením studenta může odnést i soudem, když to student či rodiče správně podají. Kdo je více opotřeben?

Mají náročnější úkoly nebo nadřízené? To až tak striktně musí bezpečnostní složky vojensky vystupovat? Vše je jistě relativní, ale přinejmenším je to amorální. Když máme spořit na platech, pak tedy všichni! Dle logického uvažování by měl příspěvek sloužit k překlenutí snížené uplatnitelnosti bývalých příslušníků státních bezpečnostních složek, ale ne k tomu, aby stát takové osobě platil každý měsíc nájemné, leasing na auto či hypotéku na byt.

Všichni jsou si vědomi, že máme deficit a státní dluhy, ale všichni jen křičí, hrozí a nic nedělají. Nemohla místo v úřadě místo spojovatelky už být digitální ústředna? Je ten kurz za desetisíce účelný, přinese něco, nebo je jen drahým a zbytečným odpočinkem zaměstnance, který jej nevyužije a bez náhrady po měsíci odejde do soukromé firmy.

Není onen zaměstnanec nebo dokonce nadřízený zbytečný? Proč má ředitel 3 zástupce a zástupci mají své další 2 zástupce? Není to pak jako pohádka o kohoutkovi a slepičce nebo jsou to jen místa dlouholetých zasloužilých, ale neschopných a nekvalifikovaných pracovníků? Celá řada institucí vypadá jako rodinné podniky či kamarádská sdružení sousedů či kamarádů.

Protest státních zaměstnanců by měl být spíše vyjádřen dodržováním pracovní doby a maximální úsporou nákladů práce, vč. nezneužívání pracovní doby, telefonování na státní útraty ap. což jsou druhy národních sportů českých státních zaměstnanců.
Co vzkázat vládě? Zkuste neštvat lidi a spíše řešit situaci reálně.

Úspora by mohla třeba vypadat tak, že příspěvek za služební poměr u zaměstnance, který pracuje u státní instituce by byl odečten od platu a plně byl vyplácen jen u soukromé firmy či při nezaměstnanosti ap. Co takhle zrušit 100% placené nemocenské příslušníků, státních zástupců a soudců či poslanců. Jsou jiní nebo je třeba řízení státní instituce "obyčejným" zaměstnancem méně náročné? Zkuste udělat nezávislé vnější audity a úspory budou na světě!

Nastavte spravedlivé platy a nesnažte se tvořit jen další stvůrné zákony.
 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video