Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po YouTube si cenzoři v Pákistánu našli další cíl: reklamu na kondomy

  18:45aktualizováno  18:45
Pákistán už v minulosti překvapil sérií přísných zákazů a cenzury v oblasti internetu, textových zpráv i reklam. Nyní cenzoři opět zaúřadovali. Cílem byl nový reklamní spot propagující kondomy. Krátký klip podle úřadů urážel veřejnost a z vysílání musel být nekompromisně stažen.

Pákistán cenzuruje internet i reklamní spoty. Ilustrační snímek | foto: Foto Profimedia, koláž Technet

Padesát sekund trvající reklama propagovala vtipnou formou používání kondomů značky Josh. Hlavní hrdinkou klipu je známá modelka a zpěvačka Mathira. Ta nutí k žárlivosti své sousedy, protože ve všech ohledech dokonale pečuje o svého manžela. Zvídaví sousedé se nakonec odhodlají a zeptají se manžela, jaký je jeho recept na takto spokojené manželství. "Prostě musíte do svého života pustit Joshe," odpoví manžel a na kameru ukáže balení kondomů.

Mnozí se nad reklamou pousmáli, pracovníci úřadu pro kontrolu elektronických médií však zavrtěli hlavou a spot obratem zakázali. V dopise adresovaném televizi, která spot odvysílala, mluvčí úřadu Fakhar-ud-Din Mughal uvedl, že "spot je nemorální, nedecentní a nerespektuje naše sociokulturální a duchovní hodnoty".

Odvysílání takového spotu na jedné z nejsledovanějších televizních stanic podle něj vyžaduje velkou pozornost. "Zvlášť v době probíhajícího ramadánu," dodal pro telegraph.co.uk.

Problematika kondomů je v Pákistánu citlivá z mnoha důvodů. Mimo náboženských otázek je jedním z hlavních problémů raketový vzestup porodnosti. Při sčítání v roce 2006 měl Pákistán asi 180 miliónů obyvatel. Podle odhadů statistiků, kteří vycházejí z aktuálních počtů porodů, by však mohl počet obyvatel v následujících dvaceti letech dosáhnout až 240 milionů. Na vině je podle zpráv OSN zejména to, že ochranu proti početí používá jen 27 procent pákistánských párů.


Aktuální zákaz reklamního spotu je jen posledním dílkem v mnohaleté skládačce cenzorských zásahů pákistánských úřadů. V roce 2010 například krátkodobě zablokovaly sociální síť Facebook. Přiměla je k tomu facebooková skupina "Den, kdy každý nakreslí Mohameda". Tu založila americká karikaturistka Molly Norrisová. Blokace největší sociální sítě však netrvala příliš dlouho.

Mnohem hůře dopadl server YouTube. Ten si v loňském roce vysloužil kompletní zákaz, který trvá dodnes. Definitivní červenou pro největší videoserver na internetu přiživila i kontroverze kolem videa Nevinnost muslimů (více o něm čtěte zde). Podobný osud pak potkal i sociální síť Twitter.

Další zastávka - Google?

YouTube se navíc podle všeho zrušení zákazu jen tak nedočká. Nepříliš vstřícný přístup k němu totiž má i nová pákistánská vláda. Ta dokonce vyhrožuje i zákazem vyhledávače Google. Ministryně pro informatiku Anusha Rahman Khanová uvedla, že "pákistánská vláda stále požaduje, aby server YouTube filtroval svůj rouhačský a závadný obsah". Zástupci videohostingového serveru to však opakovaně odmítají.

Jejich neústupnost však může způsobit velké problémy i samotnému Googlu, pod který YouTube spadá. "Vše je otázkou jednání. Pokud budou zástupci YouTube trvat na svém stanovisku, můžeme Google v Pákistánu jako krajní možnost zablokovat. Na webu existuje dostatek alternativních vyhledávačů," uvedla ministryně (více o možném zákazu Googlu v Pákistánu čtěte zde).

Kdo se tak chce na blokované servery dostat, musí využívat pro běžného uživatele poměrně složité metody.

Akce aktivistů i blokace textových zpráv

Úřady se pak zaměřily na korigování komunikace Pákistánců prostřednictvím mobilních textových zpráv. Na sklonku roku 2011 operátorům nařídily, aby blokovali všechny textové zprávy obsahující vybrané nevhodné výrazy. Těch je 1 695 – 586 urdských a 1 109 anglických. Agentura AP uvedla, že mezi výrazy jsou zejména slova týkající se sexuálního života nebo hrubé urážky. Mezi hrubými výrazy se pak objevilo i několik obyčejných slov. Blokace se tak dočkal například Ježíš Kristus nebo slovo tampon.

Nejen vláda však v Pákistánu cenzuruje obsah reklam a internetu. Neznámí aktivisté například v květnu loňského roku zakryli velký reklamní billboard, který zobrazoval modelku v upnutém tílku s odhalenými rameny. Na černé plachtě, která billboard překrývala, byl obrovský nápis "Prodávej oblečení, ne svou čest", píše server telegraph.co.uk.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.