Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ceny Paměti národa převezme skaut, převaděč i autor Zdivočelé země

  15:49aktualizováno  15:49
V neděli se na Žofíně koná předávání Cen Paměti národa. Letos cenu dostane Felix Kolmer, František Wiendl, Jiří Stránský a Dana Němcová. Podle organizátorů ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Jaké jsou jejich příběhy?

Dana Němcová, František Weindl, Felix Kolmer a Jiří Stránský, kteří dostanou cenu Paměti národa. | foto: Lukáš Žentel

Felixe Kolmera, mladičkého skauta židovského původu, uvěznili nacisté v listopadu 1941 v koncentračním táboře v Terezíně. Nevzdal se. Vstoupil do podzemního židovského odbojového hnutí, které se připravovalo na povstání a připravovalo hromadný útěk.

Felix Kolmer na portrétech vytvořených při příležitosti udělení ceny Paměti...

Felix dostal za úkol najít některou z podzemních chodeb vedoucích ven z Terezína. "Tušili jsme, že východ z této vojenské pevnosti musí existovat. Po půl roce jsem podzemní chodbu skutečně našel," vypráví Felix Kolmer. 

Jednou v noci se dostal do dávno zapomenutých starých chodeb Terezínské pevnosti. Vylezl za hradbami bez povšimnutí dozorců a ocitl se na břehu řeky. Nad sebou viděl hvězdnou noc. Svlékl se do naha a přeplaval řeku. Byl svobodný. Mohl uprchnout a skrývat se do konce války, vyhnul by se Osvětimi. Felix se však vrátil do tábora pro ostatní.

O svém objevu řekl veliteli odbojové skupiny a nejbližším přátelům. Velitel rozhodl, že židovští vězni stejně nemají v protektorátu šanci, a chodbu využijí k hromadnému útěku během případného povstání. K tomu nikdy nedošlo. Felixe za několik měsíců transportovali do Osvětimi, kde zahynuli jeho rodiče.

Udílení cen v České televizi

Ceny Paměti národa udělují Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů.

Slavnostní galavečer vysílá v neděli ČT1 v přímém přenosu ze Žofína ve 21:20. Moderuje Jakub Železný. Vystoupí Lenka Dusilová, Ivan Hlas, Bára Poláková, Natálie Kocábová, Radoslav Bango, Miloslav König. Cenu předají Zdeněk Svěrák, herec Kryštof Hádek, režisér Hynek Bočan, Jiří Schmitzer a herečka Magdalena Sidonová.

Felix Kolmer říká, že ho při životě v koncentračních táborech držela jediná myšlenka: že je silnější než ostatní a proto jim musí pomoci. Nedokázal si představit, že by svoji starou matku, manželku a přátele opustil:

"Nikdo si neuměl představit, že nás čeká ještě něco horšího. V Terezíně jsme dokázali přežít, ale Osvětim bylo peklo na zemi."

Domluvil příměří. Nakonec skončil ve vězení

Františka Wiendla prosila jeho matka, aby schované pistole svého otce nechal v úkrytu. František je ovšem potřeboval. Jeho otec se ukrýval už několik měsíců před gestapem. Před jejich domem v Klatovech se shromáždily desítky lidí a dožadovaly se velitele. Chtěly jít na Němce. V protektorátu hlásil československý rozhlas prosby o pomoc, v ulicích se bojovalo. Psal se květen 1945 a vypuklo povstání.

František nedbal matky a zastoupil otce. Stal se velitelem zhruba třicítky občanů, kteří měli za úkol přepadnout jednotky wehrmachtu připravené k bitvě na místním stadionu. Když se připlížili k místu, František si uvědomil, že vede přátele na jistou smrt. Napadlo ho, že jediná možnost je, promluvit si s nepřítelem. "Byl to starší Němec. Kdyby to byl fanatický nacista, všechny nás na místě postřílí. Jenomže byl konec války a nikomu se už nechtělo bojovat," popisuje Wiendl svůj husarský kousek.

František Weindl na portrétech vytvořených při příležitosti udělení ceny Paměti...

Velitel wehrmachtu po rozhovoru s mladičkým Wiendlem nechal nastoupit vojáky do útvaru, Wiendlovi odevzdali zbraně a v doprovodu klatovských občanů odpochodovali do kasáren. František jim slíbil bezpečí a zaručil, že je předá americkým jednotkám, které se blížily ze západu.

Po roce 1948 milicionáři zatkli jeho otce, odbojáře z války. Stal se to v noci, když vkládal do schránek v Klatovech letáky s protikomunistickými hesly a na prkenné ohrady psal hanlivé nápisy proti komunistům. Později zatkli i jeho matku.

O něco později na dveře do Wiendlova domku zabušil jistý pan Schneider a prosil Františka, zda by mu nepomohl přejít hranice. Když s ověřil, že Schneider je přítel jejich známých, sedl si František k mapě a našel cestu. Úspěšně ho dostal do Německa.

Od té doby se z něj stal agent-chodec, který převedl přes hranice desítky lidí – celé rodiny s dětmi, sokoly, skauty, vojáky a politiky. Nakonec byl zrazen přáteli a odsouzen na 18 let vězení, odseděl si deset.

Zdivočelá země není fikce, ale příběh Stránského

Jiří Stránský je slavným spisovatelem a scenáristou, který celému národu vyprávěl příběh plukovníka Maděry ve Zdivočelé zemi. Mnohé eskapády filmového letce RAF Maděry ve skutečnosti prožil na vlastní kůži.

Post Bellum

Vzpomínky Kolmera, Wiendla, Stránského a Němcové zaznamenali dokumentaristé z Post Bellum. www.postbellum.cz. V neděli jejich vyprávění odvysílá Český rozhlas Plus ve 20h v pořadu Příběhy 20. století (zvukový archiv pořadu nalezne zde http://hledani.rozhlas.cz/iradio/?p_po=3108). Reprízu pak naladíte příští sobotu na Radiožurnálu v 21h. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků už od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa (www.pametnaroda.cz), kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Stránský pracoval na začátku 50. let v národním podniku Čedok Propak v oddělení plakátů. Jeho nadřízený, bývalý ředitel soukromé tiskárny František Šilhart, organizoval v podniku protikomunistickou skupinu, do které pozval i Stránského.

"Řekl jsem mu, že to nepřipadá v úvahu. Můj táta i bratr seděli, a tudíž jsem byl jediným živitelem rodiny," vysvětluje Stránský. Skupinu někdo udal a Šilhart dostal trest smrti. Odvolal se a StB zatlačila, že trest mu sníží, když bude spolupracovat.

"Vymyslel si na mě špionskou historku, že jsem byl skupinou vyslán do západního Německa, kde mě vycvičili v zabíjení." Stránského zatkli krátce po tom, co ho odvedli na vojnu k PTP. "Mlátili do mě hlava nehlava, ale já nevěděl, co po mně chtějí! Dalo mi strašnou práci zjistit, k čemu se mám vlastně přiznat," popisuje Stránský.

Jiří Sránský na portrétech vytvořených při příležitosti udělení ceny Paměti...

Od soudu odešel s osmi roky vězení. Na tu dobu nízký trest mu udělili kvůli jeho věku. Bylo mu 19 let.

Maděra v seriálu Zdivočelé zemi dostane ve vězení nabídku, aby podepsal žádost o milost, odmítne a je ztrestán korekcí, kde málem zemře. Tato historka není sci-fi, ale epizoda ze života spisovatele Stránského.

"Zavolal si mě prokurátor Metlička a sdělil mi, že můj případ byl přezkoumán. Že vězeň Šilhart se doznal ke lžím a že sedím neprávem, že můžu jít domů. Jen tady musím podepsat žádost o milost. Já mu řekl, že když jsem tedy nevinný, tak žádat o milost nebudu a nic nepodepíšu. Takže jsem nejen seděl další dva roky, ale šel jsem rovnou do korekce za drzost," vypráví Jiří Stránský.

Bez Dany by byl disent méně laskavý

Milá, elegantní a vlídná Dana Němcová žije v bytě plném knih, obrazů, fotografií a všech možných drobností v Ječné ulici. V "Jéčku“" jak se tomuto slavnému bytu Němcových říkalo, se odehrála v době normalizace řada tajných přednášek, setkání, akcí i mejdanů. Legendární byt byl otevřený pro všechny undergrounďáky, filozofy, písničkáře, prostě pro všechny přátele. Bez Dany Němcové by byl český disent jiný, rozhodně méně laskavý.

Když začal komunistický režim kriminalizovat členy skupiny The Plastic People of the Universe a další undergroundové umělce, byli to spolu s dalšími právě Němcovi, kdo pro zatčené organizoval podporu mezi významnými, protirežimně orientovanými osobnostmi české vědy a kultury.

Z této činnosti se posléze fakticky zrodila Charta 77, kterou Dana a Jiří Němcovi, jedni z jejich iniciátorů, podepsali mezi prvními: "S Plastiky už vůbec nešlo o hudbu, ale o to, že bolševik vyjel po zárodcích svobody, po vlasatcích a muzikantech. To byl pro mě důvod, proč se za ně postavit," říká Dana Němcová.

Dana Němcová na portrétech vytvořených při příležitosti udělení ceny Paměti...

Němcovou StB předvolala na první výslech na Ruzyni v den jejích narozenin, 14. ledna 1977. Následoval vyhazov z práce (to se týkalo i Jiřího Němce, který od roku 1977 dělal nočního hlídače), domovní prohlídky, opakované předvolávání k výslechu a soustavná šikana.

Přesto už rok po Chartě 77 založila Dana Němcová spolu s některými dalšími signatáři Charty Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který dokumentoval případy perzekuce a posílal o nich zprávy do zahraničí.

V roce 1979 byla Dana Němcová zatčena a strávila půl roku ve vazbě; v říjnu ji podmíněně odsoudili za podvracení republiky a roku 1980 byl na několik měsíců uvězněn manžel Jiří. V té době už vychovávali sedm dětí.

Ceny Paměti národa

Ceny Paměti národa (PN) jsou udělovány letos už počtvrté. Mezi dvaceti nositeli ocenění jsou například válečný veterán Tomáš Sedláček, přeživší holokaust Markéta Nováková, Ilsa Meierová, odbojáři a odpůrci nacistického a komunistického režimu a někdejší političtí vězni Leopold Färber, František Zahrádka, undrgrounďák František Stárek zvaný Čuňas. 

O tom, kdo cenu získá, rozhoduje doporučení více než pěti tisíc lidí – badatelů Paměti národa, Kolegium PN a lidé z Klubu přátel PN, ke kterým se můžete připojit i vy na www.pametnaroda.cz, nebo www.postbellum.cz. První výběr asi osmdesáti jmen, ze kterého pak lidé volí laureáty, připravují terénní redaktoři - sběrači Post Bellum. Těch je téměř dvě stě

Slavnostní udílení je každý rok jiné. První ročník vedl režisér Václav Marhoul a představil příběhy krátkými filmovými dokumenty. V roce 2011 kreativně připravoval Jan Svěrák, který vytvořil s animátory čtyři kreslené, komiksové filmy. Loni režíroval divadelní udílení cen Matěj Forman. Letos večer zaštítila slavná režisérka polského původu Agniezska Hollandová proslavená v ČR filmovou minisérií Hořící keř. Pod jejím vedením natočili mladí filmaři čtyři hrané umělecké filmy zahazující jeden moment ze života laureáta.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.