Zemědělci zde chovají ekologickým způsobem na pastvinách asi čtyři sta kusů masného hovězího skotu.
Chovatel se bojí mediální kampaně
"Atmosféra, která se vytváří v souvislosti s výskytem takzvané nemoci šílených krav bohužel postihuje všechny chovatele. Doufám však, že druhý zaznamenaný případ BSE v České republice už nebude doprovázen takovou mediální kampaní, jako tomu bylo v případě krávy z Dušejova," říká generální ředitel společnosti Zálesí Luhačovice František Vysloužil.
Právě luhačovické Zálesí a její dceřiná společnosti Zálesí Agro udržuje už od poloviny devadesátých let jedno z největších a nejkvalitnějších stád skotu v Česku. Na šesti stech hektarech pastvin v širokém okolí lázeňského města se nyní pase přes pět set krav, kolem šedesáti jalovic a dvaceti býků. Společnost prodává odběratelům přibližně sedmiměsíční telata masného skotu na další výkrm.
|
DÁLE ČTĚTE |
Krizi, která vznikla v odbytu a cenách hovězího, Poláček částečně přičítá médiím. "Média si z prvního případu BSE u nás udělala kampaň a celou věc poněkud nafoukla," zlobí se zemědělec a poukazuje na řadu jiných nemocí, které mohou mít podobně závažné dopady i u jiných jatečných zvířat. Mediální kampaň měla podle chovatelů zničující dopad na trh s hovězím.
Ceny hovězího se nestačily vzpamatovat
"A když už se český trh s hovězím masem začínal po otřesu z Dušejova vzpamatovávat, přichází druhý případ výskytu BSE a s ním asi další komplikace," předvídá Poláček.
"Před rokem jsme dostávali za kilogram váhy prodávaných telat 54 až 56 korun. Letos klesla tato cena na 47 až 49 korun. Při loňské ceně jsme dokázali se státními dotacemi hospodařit v chovu masného skotu s vyrovnanou bilancí. Při poklesu ceny to vypadá na více než milionovou ztrátu," odhaduje šéf Zálesí Vysloužil, který je současně i předsedou dozorčí rady Agrární komory ČR.
"Co dál?" kladou si nyní otázku zemědělci ze Zálesí. Agrární komora nyní jedná s ministerstvem zemědělství o možnosti zvýšení státních dotací. Pokud stát přidá zemědělcům v dotacích na odchované tele a na údržbu travních porostů nebo vhodně podpoří možnost exportu, může se ekonomika chovatelů dostat i při nižší ceně hovězího opět do vyrovnaného stavu. V opačném případě nastane snižování stavů a problém, co s nevyužitými pastvinami.
"Počet krav, které máme, přesně odpovídá rozloze půdy, na které je paseme nebo na které pro ně sklízíme a sušíme trávu a pěstujeme ostatní obilí. Když snížíme stavy, krajina začne na mnoha místech zarůstat," vysvětluje Vysloužil.
Přitom však zemědělci nedokáží reagovat dostatečně rychle, aby zabránili ztrátám. "Už když se vyskytla BSE v Dušejově, měli jsme krávy březí. Telata se rodí devět měsíců po připuštění," upozorňují chovatelé.
Chovatelé: naše maso je dobré
Všichni zdůrazňují, že jejich hovězí maso je kvalitní. "Bohužel už samotné označení nemoc šílených krav vyvolává u spotřebitelů paniku a negativní emoce," poznamenal Roman Poláček. Poslední záchranou je pro jeho zemědělský podnik vývoz skotu do Itálie.
"Hovězí je nejkvalitnější maso. Stále je na pultech průměrně o desetikorunu dražší než vepřové. Nechápu proto, jak mohly výkupní ceny pro chovatele klesnout u hovězího masa hluboko pod cenu vepřového," dodal Vysloužil.
Důsledné testování všech poražených kusů hovězího dobytka na BSE je podle chovatelů nezbytné. Odmítání takto kontrolovaného masa však podle nich nemá racionální zdůvodnění.
