„Rád bych vám jeho jménem poděkoval a vyjádřil vděčnost za udělení této ceny," uvedl ve Štrasburku Anarův otec. Jak dodal, doufá, že ocenění dodá morální sílu jeho synovi i ostatním uvězněným politickým vězňům v zemi.
Mammadli je významným ázerbájdžánským ochráncem lidských práv, který ve svém regionu výrazným způsobem přispěl k respektování práva na svobodné volby. Je zakladatelem a předsedou organizace zaměřené na pozorování voleb Ázerbájdžanu.
Od roku 2001 jeho volební Cetrum pro monitorování voleb a demokracii (EMDS) provádělo nezávislé monitorování voleb v Ázerbájdžánu. V prosinci 2013 byl Anar Mammadli zatčen a obviněn z údajného krácení daní, nelegálních obchodních aktivit a zneužití své monitorovací organizace k falšování výsledků voleb. Podle pozorovatelů byl proces vykonstruovaný. V květnu tohoto roku byl odsouzen k pěti a půl letům vězení, uvádí stránky Knihovny Václava Havla.
Václav Havel HR Prize winner is Azerbaijani Anar Mammadli for his fight for the right to free elections.(Imprisoned) pic.twitter.com/KJ7raIXW7G
— Sweden in CoE (@SwedeninCoE) Září 29, 2014
Letošními finalisty dále byly organizace B'Tselem (izraelské Informační centrum pro lidská práva, pozn. red.) a Maltská jezuitská služba uprchlíkům (rozhovor s mluvčí organizace B'Tselem Sarit Michaeli si můžete přečíst zde).
Loňskou cenu si odnesl běloruský vězeň
Cena Václava Havla je udílena od roku 2013 za mimořádný přínos jednotlivce či nevládní instituce k ochraně lidských práv. Loni cenu převzal běloruský spisovatel a disident Ales Bjaljacki z organizace Vjasna, která pomáhá obětem politické perzekuce ze strany tamního režimu. (více o jeho ocenění zde).
Lidská práva 25 let potéKnihovna Václava Havla pořádá na počest laureáta mezinárodní konferenci. Konference Lidská práva 25 let poté se uskuteční 1. října 2014 v prostorách Pražské křižovatky. Vedle letošních finalistů přijede též loňský laureát, běloruský spisovatel a disident Ales Bialiatski. |
Laureáti Havlovy ceny kromě diplomu a trofeje dostávají také odměnu ve výši 60 tisíc eur (asi 1,6 milionu korun). Z toho 30 tisíc eur dá český stát a po 15 tisících Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Knihovna Václava Havla a Nadace Charty 77.
Vznik ceny ohlásila jak nadace, tak Havlova knihovna v prosinci roku 2011 poté, co Havel zemřel. V roce 2012 se pak obě instituce nejdřív dohodly, že ji budou udílet společně. Nakonec ještě vyjednávaly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které tvoří zástupci národních parlamentů 47 zemí Evropy (více o udílení cen zde).