Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Centrum v Těchoníně už nechce být tajné, žádá o povolení být nemocnicí

  7:33aktualizováno  7:33
Jako jediná v zemi umí Vojenská nemocnice v Těchoníně na Orlickoústecku dokonale izolovat i pacienty s ebolou. Nyní chce ale získat i status nemocnice a zaměřit se na vysoce infekční pacienty. V budoucnosti by pak v této dosud „utajované pevnosti“ možné nakažené i léčili.

Pacienti s různými nemocemi by v Centru biologické ochrany v Těchoníně leželi v oddělených pokojích. | foto: MAFRA

Pro pacienty to znamená, že Těchonín přestane být jen jakousi spící pojistkou pražské nemocnice Na Bulovce pro případ smrtelně nebezpečných nákaz a epidemií. Díky zařazení do sítě nemocnic se rozšíří možnosti, kde se mohou léčit vysoce infekční pacienti s nebezpečnými chorobami. Například s tyfem, odolnou formou tuberkulózy nebo s chřipkou při pandemii. Léčbu by měly hradit zdravotní pojišťovny.

Fotogalerie

Debaty o tom, jak a k čemu má stát Těchonín využívat, se vedou roky. Ještě letos na jaře byla ve hře i varianta, že se nemocnice zruší. Současná epidemie eboly přinesla obrat a zrychlení jednání. Ministerstvo obrany pracuje podle zjištění MF DNES na tom, aby se do konce roku stal Těchonín součástí sítě nemocnic. „Usilujeme o to, získat pro Těchonín oprávnění pro provozování lůžkového zařízení a s ním souvisejících zdravotních služeb,“ potvrdil státní tajemník Ministerstva obrany Daniel Koštoval.

Neznamená to, že by do zařízení vybaveného speciálními technologiemi mohl v budoucnu zamířit každý, kdo si poblíž zlomí nohu. Nemocnice bude nadále sloužit pro potřeby armády jako centrum biologické ochrany. V minulosti se tu cvičili zdravotníci a na čtyřiadvacetihodinové pozorování sem jezdili navrátilci z misí. Nyní však chtějí ve vojenském komplexu také léčit. K dispozici má být dvacet běžných infekčních lůžek a osm lůžek intenzivní péče. Nic by proto nemělo bránit tomu, aby se tu léčili třeba lidé s rezistentní tuberkulózou.

Komplex financuje stát, nemocnici by platily pojišťovny

Co mohou léčit v Těchotíně

Centrum biologické ochrany ležící na východě Pardubického kraje se specializuje na zvláště nebezpečné nemoci se stupni biologického rizika BSL3 a BSL4. Na stupeň 4 je v tuzemsku připraven jen Těchonín.

BSL 1 (léčí běžné nemocnice) - běžné rychle se šířící nákazy, jako je salmonela, kampylobakteriózy…

BSL 2 (léčí běžné nemocnice) - vážnější vysoce infekční a rychle se šířící nákazy, proti nimž existuje účinná a nenáročná léčba, jako zlatý stafylokok, agresivní chřipkové kmeny

BSL 3 (léčí Bulovka) - nákazy, které jsou vážné, smrtelné, ale existuje na ně léčba či vakcinace, jako korejská hemoragická horečka, tyfus, HIV, tuberkulóza, antrax

BSL 4 (léčí Těchonín) - nákazy, které jsou smrtící a není na ně ani léčba, ani vakcinace, jako ebola, SARS, lassa, pravé neštovice

Armádní komplex se prozatím platí z rozpočtu Ministerstva obrany, které do něj ročně posílá zhruba 130 milionů korun jen za běžný provoz. Po registraci do sítě nemocnic by léčbu pacientů platily zdravotní pojišťovny. O smlouvách však může Těchonín jednat až ve chvíli, kdy bude mít status nemocnice. „Zatím se žádná taková jednání nevedou,“ řekl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Těchonín je pro izolaci pacientů s ebolou či virem SARS vybaven nejlépe v Česku. „Jako jediné zařízení v zemi splňuje podmínky pro zajištění pacientů pro stupeň biologické ochrany číslo 4. Ani Nemocnice Na Bulovce nemá stavebně oddělené prostory, vlastní odsávání, vzduchotechniku, filtraci, čištění odpadních vod a další záležitosti, které jsou nutné pro tento stupeň,“ říká státní tajemník Ministerstva obrany Daniel Koštoval.

Na ebolu je vybavený jen Těchotín

O stavbu takto důkladně izolované kliniky na Bulovce teprve usilují. K dispozici tam nyní mají speciálně oddělené bioboxy. „Nejen současná epidemie eboly přitom jasně ukazuje, že podobné vybavení by mělo být k dispozici i v civilní nemocnici,“ zdůrazňuje primářka infekčního oddělení Bulovky Hana Roháčová.

Prozatím je Těchonín jen místem pro potřeby karantény. „Podle Ústředního poplachového plánu musí v případě potřeby poskytnout do 72 hodin osm lůžek pro karanténu. Počet míst pro karanténu lze v případě potřeby navýšit až na sto,“ popisuje současné povinnosti nemocnice hlavní armádní epidemiolog Libor Píša.

Jelikož se karanténa týká lidí, kteří jsou v době izolace zdraví, stačí k péči o ně poměrně málo personálu. Pokud by někdo v karanténě onemocněl, museli by se o něj postarat lékaři v Nemocnici Na Bulovce. „Jednou z podmínek registrace Těchonína do sítě lůžkových zdravotnických zařízení je, že zde bude dostatek zdravotnického personálu. Právě o něm je nyní potřeba rozhodnout,“ upřesňuje současné překážky jednání Píša.  







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.