Průzkum týkající se možnosti získání vysokoškolského vzdělání proběhl v září a na otázky odpovídalo celkem 1017 respondentů. Výzkumníci CVVM se na tuto oblast zaměřili kvůli tomu, že v posledních několika letech narostl počet vysokých škol a tím pádem přibylo i studentů.
„To má ale i řadu dopadů. přičemž nejčastěji se diskutuje o snížení kvality vysokoškolského vzdělání a o možnosti uplatnění absolventů na trhu práce,“ uvedl analytik Milan Tuček.
Pro člověka, který se rozhoduje, jestli půjde studovat vysokou školu, jsou podle 60 procent dotázaných nejdůležitější vlastní dovednosti. Druhým klíčovým faktorem je pak ctižádost a až na třetím místě finanční zázemí. To zdůrazňovala především starší generace, zatímco nejmladší respondenti považují za důležité i nastavení přijímacích zkoušek.
Touha po studiu jen kvůli získání diplomu a respektu druhých se objevila až na poslední místě žebříčku motivací ke studiu. Stejně tak vzdělání rodičů hraje v rozhodování potenciálních studentů vysokých škol stále menší roli.
„Výsledné zjištění zpochybňuje některá stereotypní schémata, která se v oblasti motivací k vysokoškolskému vzdělání uvádějí,“ dodává ke zjištěným datům Tuček.
Analytikům se také potvrdil vzrůstající odpor k zavedení poplatků za studium. 74 procent lidí uvedlo, že se školným nesouhlasí. Relativně vyšší podporu má zavedení školného mezi pravicovými voliči a mezi lidmi středního věku. Naopak v nejmladší generaci, které se školné bezprostředně týká, je celá polovina dotázaných proti.
