Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Holešov chce restartovat prázdnou zónu, láká do ní specialisty na klima

  8:02aktualizováno  8:02
Průmyslová zóna v Holešově stále zůstává téměř nevyužitá. Město přišlo s návrhem, jak ji alespoň částečně oživit. Už od příštího roku by tady odborníci mohli sledovat změny klimatu. "Restart zóny je v našem zájmu," říká starosta Holešova.

Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je o ni mizivý zájem. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

O skromný, ale slibný pokus restartovat prázdnou průmyslovou zónu za svými humny se pokouší město Holešov. Do tamního Technologického parku Progress chce dostat centrum pro výzkum globálního klimatu a podzemních vod.

Na toto téma se uskutečnil seminář v sídle společnosti Industry Servis ZK, která zónu spravuje. "Spolupráce je na dobré cestě," věří Jakub Černoch z Industry Servis ZK.

Pokud vše půjde podle plánů, pracoviště zahájí provoz začátkem příštího roku.

"Oslovili jsme významné holešovské rodáky, prorektora Vysoké školy báňské profesora Bohumíra Strnadela a zmocněnce ministra průmyslu Pavla Minaříka. Ten přivedl do kanceláře našeho starosty další vědeckou kapacitu profesora Michala Marka, ředitele Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd," shrnul zrod myšlenky místostarosta Holešova Jaroslav Chmelař.

Je to pilotní projekt

Ve volných prostorách Technologického parku Progress v holešovské zóně by mělo vzniknout vědecké pracoviště, kde by odborníci z Akademie věd ČR sledovali změny klimatu.

Na vyhodnocování a počítačových simulacích by se podíleli specialisté z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB).

Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je

Prázdná průmyslová zóna u Holešova.

Konkrétně od nového superpočítače centra výzkumu v oblasti informačních technologií IT4Innovations, které v Ostravě vzniklo. Počítá se také s instalací měřicích přístrojů na 36 metrů vysoký vodojem.

"V zájmu města je, aby se znovu restartovala holešovská zóna. Tato spolupráce je jednou z cest, které tomu mohou pomoci," upozornil starosta Holešova Pavel Svoboda.

"Je to opravdu v počátcích, ale vypadá to, že pilotní projekt spočívající v základním pracovišti by tu mohl fungovat už od počátku roku," řekl za správce zóny Černoch, podle něhož se však nedá čekat, že projekt přinese desítky či stovky pracovních míst.

Aktivisté s nápadem opatrně souhlasí

V atmosféře kolem zóny, která zhoustla soudními verdikty a žalobami (více zde), tak možná jde spíš o psychologii.

Na seminář totiž vedení města pozvalo i aktivisty, kteří před časem u soudu úspěšně napadli dvě stavební povolení v zóně a podali žalobu na zveřejnění platů manažerů zóny.

"Na první pohled to nevypadá jako něco, co by mělo ohrozit vodní zdroje," shrnul svůj dojem ze semináře Zdeněk Krajcar ze sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko, které protestuje proti obsazování zóny ležící nad rezervoárem pitné vody nevhodnými investory.

Seminář přinesl ještě další pozitivní zprávu. Zúčastnil se ho i rektor VŠB-TU Ivo Vondrák, který by kvůli projektu rád zahájil spolupráci s holešovským gymnáziem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.