Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda chce zrušit armádní komplex v Těchoníně, rozhodnutí zatím nepadlo

  13:19aktualizováno  13:19
Vláda už nechce, aby armáda dál provozovala Centrum biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku, které stojí daňové poplatníky ročně 120 milionů korun. Ministři proto chystají definitivní konec centra.

Centrum biologické ochrany v Těchoníně | foto: Ministerstvo obrany ČR

Do osudu nákladného Centra biologické ochrany Těchonín se vložil nový předseda legislativní rady vlády Petr Mlsna. Ten na jednání vlády předložil seznam možných úspor ve státní správě pro rok 2014. A v něm nechybí zmínka o armádní nemocnici v Těchoníně na Orlickoústecku, upozornil na to i web lidovky.cz.

Z usnesení vlády tak vyplývají dva body: zrušení, které má přinést úsporu 100 milionů korun, nebo převod na příspěvkovou organizaci. To sice ještě neznamená konec těchonínského zařízení, ale může být jedním z hlavních kroků k němu.

Fotogalerie

"Neznamená to, že je za vším tečka. Neustále se zvažuje, jak nejlépe se situací Těchonína naložit," podotkla mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

"Zatím žádné konečné rozhodnutí nepadlo a v tuto chvíli nebyla přijata žádná opatření. Ministerstvo obrany je při řešení další existence tohoto zařízení nadále v kontaktu s ostatními orgány státní správy, jejichž působnosti se dotýkají otázky krizového řízení, ochrany obyvatelstva a veřejného zdraví," dodal už písemně další mluvčí Vladimír Lukovský.

Zrušení, konzervace či zachování Centra biologické ochrany Těchonín je podle ministerstva "komplexním rozhodnutím národního charakteru". Hodlá proto toto téma zařadit na jedno z nadcházejících zasedání Výboru pro obranné plánování, který je pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu.

Teprve jeho zasedání definitivně rozhodne o osudu těchonínského centra, který kombinuje funkce jak výzkumného pracoviště, tak speciálního zdravotnického zařízení.

Ministerstvo obrany by sice rádo ubránilo supermoderní pracoviště pro hospitalizaci lidí zasažených biologickým útokem, ale valné využití pro něj nemá. 

Do stavby komplexu, který kombinuje funkce jak výzkumného pracoviště, tak speciálního zdravotnického zařízení, investovala armáda od roku 2001 už 1,75 miliard korun. Tehdy hlavně stát reagoval na obavy z teroristických útoků po 11. září 2001.

Zatím se však nenašla žádná další instituce doma či v zahraničí, která by byla ochotna se finančně podílet na jeho provozu. Nemocnice proto zatím slouží hlavně pro karanténní pobyt vojáků vracejících se z misí v epidemiologicky rizikových oblastech.

"My jsme v pohotovostním stavu, v krizové situaci by nemocnice fungovala," řekl ředitel zařízení Michal Kroča. Podle něj je zařízení určeno pro krizové situace v případě výskytu vysoce nebezpečné nákazy, kterou nebude civilní sektor svými silami a prostředky zvládat.

"Ale běží tady řada dalších aktivit, ať už je to výcvik specialistů, výzkumné a další aktivity. Nedá se říci, že jsme nemocnice, jen zčásti," dodal Kroča.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.