Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

CENOVÁ MAPA: Kde platí Češi za vodu nejvíce? Někde zdraží až o třetinu

  13:27aktualizováno  13:27
Doba, kdy byly faktury za vodu oproti účtům za energie směšně malé, pomalu končí. Do pěti let očekávají vodárny zdražení místy až o třetinu. Přitom nejvíce si připlatí lidé v regionech, kde vodu čerpají z podzemí, zjistila MF DNES.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Když experti propočítávají, kolik pitné vody spotřebuje průměrná česká domácnost, kalkulují asi se 100 litry na jednoho člověka za den. Čtyřčlenná rodina tedy využije zhruba 150 tisíc litrů za rok. To je tisíc plně napuštěných van.

Za několik let by se taková spotřeba mohla stát pro chudší rodiny luxusem. Cena pitné vody totiž poroste rychleji, než tomu bylo v minulosti. A mnohem dynamičtěji než platy. Projeví se boj státu se stále úpornějším suchem. Pryč jsou doby, kdy byly faktury za vodu oproti účtům za energie směšně malé.

Dnes se v Česku platí za tisíc litrů pitné vody (vodné plus stočné) průměrně 83 korun. MF DNES oslovila většinu vodárenských společností, aby odhadly, kolik budou lidé za vodu platit v roce 2021. Někde účty stoupnou o stokoruny, jinde to však může být až o třetinu více.

Drahá voda z podzemí

Největší růst přitom experti předpovídají regionům, kde se využívá převážně voda čerpaná z podzemí. Právě tyto zdroje chce vláda více chránit. Proto navrhuje, aby se poplatky – které za čerpání vodohospodářské firmy platí – zvedly během šesti let alespoň na trojnásobek.

CENOVÁ MAPA

Kde mají lidé v Česku nejlevnější vodu (45 Kč) a kde naopak nejdražší?

Prohlédněte si přehlednou infografiku.

Cenová mapa vody

„Podzemní voda je považována za strategickou a v podstatě nenahraditelnou surovinu. Aktuální poplatek za její čerpání je přitom několikanásobně nižší než za odběr vody povrchové. Navíc zůstává řadu let bez navýšení,“ popisuje finanční analytik Martin Kopecký.

Přemýšlet, jak by se dalo uspořit, by proto měly zejména domácnosti na Olomoucku, Přerovsku, Královéhradecku či v Brně. Právě jim z kohoutku teče převážně voda čerpaná z podzemí. To Praha, Ostravsko, Liberecko či Českobudějovicko mají to štěstí, že jsou zásobovány zejména z přehradních nádrží.

„Včetně inflace a uvažovaného nárůstu poplatků za odběr podzemní i povrchové vody a za vypouštění odpadních vod lze předpokládat nárůst ceny v roce 2021 o zhruba 25 až 30 procent,“ odhaduje ekonomický náměstek Vodovodů a kanalizací v Přerově Jan Sabadoš.

Podle vodáren tak budou mít připravované kroky vlády největší vliv na cenu vodného a stočného v nadcházejících letech. Na druhou stranu státní úředníci upozorňují, že pro firmy je jakýkoliv nový podnět důvodem k násobně většímu zdražení.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.