Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cenný je kompromis USA a Evropy

  7:21aktualizováno  7:21
Summit Severoatlantické aliance má za sebou první den. Ten patřil především jednáním o Iráku a o Blízkém Východě. Šéfové aliance také oficiálně přivítali nováčky v NATO. Natoaktul.cz oslovil skupinu expertů, aby zhodnotili, co první den summitu přinesl.

Karel Kovanda, český velvyslanec při NATO
"Máme-li uspět v Afghánistánu a vyjít vstříc prosbám nové irácké vlády, musíme pokračovat ve vnitřní transformaci aliance a v posilování našich vlastních obranných schopností. To je to nejdůležitější, o čem jsme dneska hovořili na summitu v Istanbulu. Přijali jsme prohlášení k Iráku, v němž jsme právě kladně odpověděli na žádost iráckého premiéra o pomoc s výcvikem jejich vlastních bezpečnostních složek. A v neposlední řadě jsme i přivítali nové členy NATO, kteří se na takové úrovni sešli vůbec poprvé."

Jan Eichler, Ústav mezinárodních vztahů
"Je dobré ocenit kompromis, který se podařilo nalézt mezi Spojenými státy a Velkou Británií na straně jedné a Francií a Německem na straně druhé. Stanovisko Německa a Francie je pochopitelné. Obě země, ale zejména Francouzi, mají obavu z toho, že jejich specialisté se v Iráku mohou stát terčem teroristického útoku. V takovém případě by se francouzští a němečtí důstojníci museli bránit a byli by vtaženi do guerilové války, která v Iráku probíhá od května loňského roku. A nejen to, Chirak i Schröder si uvědomují, že by svým rozhodnutím cvičit irácké bezpečnostní složky v Iráku ohrozili i občany svých vlastních zemí. Teroristé by pak mohli zaútočit nejen v Iráku, ale přímo na území Německa nebo Francie."

Tomáš Klvaňa, člen Euroatlantické rady
"Ukazuje se, že spory o Irák a do jisté míry i o Afghánistán byly ostřejší, než se čekalo. Ohledně Iráku nedošlo k žádné větší politické dohodě, rozdíly mezi Spojenými státy na jedné straně a Německem a Francií na druhé přetrvávají. Francouzský prezident řekl jasně, že nevidí výraznější roli pro NATO v Iráku, a to rozhodně není dobrá zpráva. Pozitivní je, že na výcviku iráckých bezpečnostních sil se bude podílet Česká republika. Je dobré, že si Praha nekladla na rozdíl od Francie a Německa podmínku, že ten výcvik nebude probíhat přímo na území Iráku.

Posílení přítomnosti o čtyři a půl tisíce vojáků v Afghánistánu je podle mě nedostatečné. Je to země nestabilní a v průběhu voleb by bylo potřeba nasadit mnohem více vojáků nejenom do oblasti Kábulu. Zřejmě NATO nemá v tuto chvíli v sobě dostatek politického odhodlání a finančních prostředků tuto situaci zvládnout.

Německo říká, že to, že nemůže poslat do Afghánistánu více vojáků, není tím, že by nemělo politickou vůli. Těžko se tento argument přijímá. Z celkového počtu asi 270 tisíc vojáků Bundeswehru jich je v zahraničí nasazených sedm a půl tisíce. Pokud Německo tvrdí, že nezvládne tento počet navýšit o další dva nebo tři tisíce, je jednoznačně nedostatek politické vůle. A to samé platí i o Francii, která má v zahraničí kolem 15 tisíc vojáků, čtyři tisíce například na Pobřeží Slonoviny."

Roman Joch, Občanský institut
"Určitý odstup mezi Francií a Spojenými státy zůstává. Přesto ale istanbulský summit zahojil tu největší ránu v transatlantických vztazích, která vznikla kolem svržení režimu Sadáma Husajna v Iráku. V tom smyslu, že NATO souhlasilo s tím, že jeho členské země budou cvičit irácké bezpečnostní složky. Poněkud rušivě však působilo vyjádření francouzského prezidenta Chiraka, že Irák stále není záležitostí, v níž by se NATO mělo angažovat. Vítám, že odstupující český premiér deklaroval ochotu, aby naši vojáci cvičili Iráčany přímo na území Iráku."

Radek Khol, Ústav mezinárodních vztahů
"Obě strany, které se v Alianci rozešly v otázce Iráku, našly kompromis. To je potěšující výsledek. NATO se bude výrazněji angažovat ve prospěch nové irácké vlády. Bude ale záviset na konkrétní členské zemi, jakým způsobem odpoví na žádost irácké vlády o pomoc při výcviku jejích bezpečnostních složek. Obě strany to tak mohou prezentovat před svými voliči jako úspěch. V Istanbulu také došlo ke shodě, že Velká Británie, Německo a Nizozemí převezmou v Afghánistánu další rekonstrukční provinční týmy. Aliance rovněž mohla na summitu ukázat pokrok ve vytváření národních či sdílených schopností, které může rychle nasadit do riskantních operací ve vzdálených teritoriích. Tyto kapacity, k nimž se NATO zavázalo před dvěma lety v Praze, se dají využít v boji proti mezinárodnímu terorismu."

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.