Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští kardiologové získali světovou cenu za přínos k léčbě infarktu

  16:34aktualizováno  16:34
Čeští kardiologové získali za svůj přínos k léčbě akutního infarktu hlavní cenu od Světové zdravotnické organizace. I díky jejich poznatkům se snížila úmrtnost na toto onemocnění za tři desítky let z 25 na pouhých pět procent. Úspěch v pátek novinářům oznámil předseda České kardiologické společnosti Petr Widimský.

Předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Petr Widimský (uprostřed), vědecký sekretář ČKS Jaromír Hradec (vlevo) a nastupující předseda ČKS Miloš Táborský (vpravo) při příležitosti udělení ceny Světové zdravotnické organizace za přínos k léčbě akutního srdečního infarktu (30. května 2014) | foto: ČTK

Česká kardiologická společnost (ČKS) hlavní cenu převzala na 66. valném shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO). Výroční cenu Dr. Lee Jong-Wook Memorial Prize for Public Health převzal 22. května v Paláci národů vědecký sekretář ČKS Jaromír Hradec. 

Ročně má v ČR infarkt kolem 20 000 lidí. Widimský řekl, že za tři desítky let klesla úmrtnost z 25 procent na dnešních pět procent. První velký pokles, a to na deset procent, přineslo před 18 lety zavedení trombolýzy, tedy zprůchodnění ucpané cévy. Další dramatický pokles přinesla angioplastika, při níž se ucpaná céva nejen zprůchodní, ale také se zúžené místo rozšíří a zpevní speciální trubičkou.

Před zavedením angioplastiky nemohlo být až 46 procent pacientů s infarktem léčeno, dostupné metody pro ně nebyly vhodné. Po zavedení angioplastiky klesl počet těch, které není možné léčit, na sedm procent.

ČR jako první na světě zavedla nový přístup

Speciální postup léčby infarktu poskytuje v ČR 22 center nepřetržitě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jedno centrum připadá na půl milionu obyvatel, což je podle Widimského optimální pro udržení erudice lékařů a zároveň kvality péče, protože jednotlivá centra nejsou zahlcena pacienty.

Widimský připomněl, že princip angioplastiky byl znám už dřív, čeští kardiologové však prosadili změnu v přístupu k pacientům. Ještě v půli 90. let 20. století se léčili v nejbližší nemocnici podle "zlatého pravidla", tedy že se s nimi nehýbalo, museli být v absolutním klidu.

"My jsme přišli s převratnou myšlenkou, že naopak se pacient musí v té nejakutnější fázi dovézt na katetrizační sál do kardiocentra, kde se provede angioplastika," řekl profesor.

Změnu se podle něj podařilo prosadit na základě studií, českých i zahraničních, které potvrdily, že tento postup výrazně snižuje úmrtnost. ČR pak zavedla tento princip jako první na světě a pomohla ho v projektu Stent for life zavést po celé Evropě. Nový přístup se uplatnil i v USA.

Rozhodující je stále čas, srdce odumírá za 12 hodin

Widimský zdůraznil, že hlavní pro záchranu při akutním infarktu je čas. Pokud pacient pocítí náhlou a nečekanou bolest na prsou či mezi lopatkami, která trvá déle než pět minut, měl by přivolat záchranku. Když EKG potvrdí, zda má infarkt, dopraví ho sanita rovnou do kardiocentra.

"Bolest je signálem, že se ucpala krevní sraženinou tepna vyživující srdeční sval. V tu chvíli začíná závod o čas, srdíčko odumírá zhruba za 12 hodin a čím dříve sraženinu prošťouchneme a obnovíme průtok, tím lépe pacient dopadne," shrnul profesor.

Ideální podle něj je, když je pacient do půl až tři čtvrtě hodiny na sále kardiocentra, za dalších 20 až 30 minut má cévu zprůchodněnou, infarkt se tak téměř zruší. "Čili i z velikánského infarktu vznikne mikroinfarkt. Když přijde pacient až za 12 hodin, můžeme mu sice pomoci, aby přežil, ale na srdci už nastala velká škoda a zůstane těžce oslabené," dodal.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.