Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cena léku: pět set, nebo také nic

  0:01aktualizováno  0:01
Než v lékárně zaplatíte vysoký doplatek za lék, zeptejte se lékárníka či lékaře, zda byste ho někde jinde nemohli pořídit levněji. To je jediná rada pro pacienty v době, kdy zcela legálně platí, že co lékárna, to mnohdy jiná cena léku. Rozdíly dosahují desítek, ale u dražších léků třeba i stovek korun.

Například v lékárně v Praze na Velké Ohradě měla původně jedna z pacientek zaplatit za čtyři balení léku na snižování cholesterolu SimvaCard dohromady dva tisíce korun, zatímco dříve doplácela po dvou korunách čtyřiceti haléřích.

V nedaleké lékárně na Nových Butovicích, kam se pak vydala na radu lékaře, nakonec neplatila vůbec nic.

Další žena, tentokrát z Rakovníka, doplatila za lék Lipostat v lékárně na tamějším Husově náměstí 255 korun, ale v Tyršově ulici ho sehnala s doplatkem padesátikorunovým. Lékárníci tvrdí: Rozdíly v žádném případě nejdou do našich kapes. Bylo by lepší, kdyby ceny byly všude stejné. Ale dnes je to nereálné, chyba je v systému. Bohužel ani lékař, který předepisuje recept, ani lékárník nemusí mít vždy přehled, kolik se kde doplácí. Důvodů, proč se ceny v jednotlivých lékárnách liší, je více.

1. Příliš časté změny v úhradách. Tedy částkách, které za medikamenty proplácejí zdravotní pojišťovny. Ty se mění každého čtvrt roku a většinou směrem dolů. Pojišťovny tak tlačí výrobce, aby i oni zlevňovali, jinak by byl lék neprodejný. Jenže lékárníci mají mnohdy ještě zásoby nakoupené za původní ceny a mají právo je za ně doprodat. To byl také případ SimvaCardu.

"Měli jsme ten pětisetkorunový doplatek v počítači. Ale po pacientech ho většinou nechceme. Pak jde ovšem ztráta na náš účet," uvedla Jiřina Bártková, vedoucí lékárny, kde byl doplatek za lék ve výši 500 korun. "Dokud se budou úhrady měnit každé čtvrtletí, bude to tak pořád," dodala.

Stejné ceny léků?

Více než polovině lidí (54%) velmi vadí rozdílné doplatky v různých lékárnách, ALE 18 procent je naopak vítá jako projev konkurence,

Největší počet lidí (39%) nikdy nevyhledává lékárnu s nejnižším doplatkem, ALE čtvrtina to naopak dělá pokaždé a 37% někdy.

Zdroj: Anketa lékárnické komory mezi 13 tisíci pacienty

2. Lékárna sežene lék u distributora levněji. To byl případ Lipostatu. "Nízký doplatek padesát korun jsme ale měli jen krátce, sehnali jsme totiž léky, jimž měla zakrátko vypršet záruční lhůta," uvedla rakovnická lékárnice Jaroslava Roučková.

Podle mluvčího lékárnické komory Jan Horáčka existují ještě další důvody rozdílných cen: 3. Nerovné podmínky lékáren. "Velká lékárna odebírá množství léků a distributoři jí pak dávají množstevní rabat. Malá lékárna na malém městě ale nemá šanci a léky v ní jsou pak dražší," uvedl Horáček.

4. Přetahování mezi lékárnami. Podle Horáčka některé lékárny nevybírají přechodně žádné doplatky, platí ztrátu ze svého, a když si přetáhnou pacienty, ceny zase zvednou.

5. Nekalé praktiky výrobců léků, kdy dealeři tlačí na lékárníky, aby doplatky snížili na svůj úkor. "Uvedu konkrétní příklad: přišel zástupce firmy XY a ptal se, jak moc jde na odbyt jejich lék. Řekl jsem, že moc ne, doplatek je vysoký. Opáčil, ať ho snížím. Jinak prý řekne panu doktorovi, aby pacienty posílal s receptem do jiné lékárny, kde se už dohodl," líčí svou zkušenost lékárník Horáček.

S něčím podobným se setkala i lékárnice z Husova náměstí v Rakovníku. Lékárnická komora se už dlouho snaží prosadit, aby léky měly vždy po jeden rok pevnou cenu ve všech lékárnách. "Lékárenství by nemělo být předmětem konkurence v tom, jaké tam pacienti platí doplatky, není to vůči nemocným etické," tvrdí Horáček.

Tento návrh však opakovaně naráží na protiargumenty - například ten, že ceny léků a tedy i doplatky by se tak na celý rok vždy zablokovaly, a nemohly by tudíž ani zlevnit.

"Jsme pro pevné ceny, ale jen v případě, že bude zaručeno, že někdo ty ceny skutečně dobře dohodne. Dnes je to tak, že ceny jsou někdy zbytečně vysoké - a ty by se tak jenom zafixovaly," uvedla Ludmila Honzáková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.