Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po čtyři letní dny tál téměř celý povrch Grónska, hlásí překvapení vědci

  14:31aktualizováno  14:31
Vědce překvapil v Grónsku neobvyklý jev. Během července náhle začal tát led po celém povrchu ostrova. Zatímco obvykle v nejteplejších měsících natají jen pobřežní oblasti, tento měsíc tálo i v nejvyšší stanici ležící v nejstudenější části země.

Červené oblasti na povrchu Grónska ukazují, jak led natával 8. července (vlevo) a jak už 12. července (vpravo). Grafiku poskytla agenturám NASA. (24. července 2012) | foto: Reuters

Ze satelitních snímků vyplývá, že zatímco 8. července tání zasáhlo kolem 40 procent povrchu ledovce, za čtyři další dny se rozšířilo na 97 procent povrchu. Nyní již podle vědců většina povrchu ledového příkrovu zase zamrzá.

Že led tál po celém povrchu největšího ostrova světa, samozřejmě neznamená, že by během krátké doby stihl skutečně odtát. Vědce ale zaujala skutečnost, že takový proces po takřka celém povrchu Grónska vůbec začal.

V letních měsících totiž obvykle taje asi polovina povrchu ledové masy. Letošní tání se tak rozsahem zcela vymyká. Podobně silné tání se sice podle vědců objevilo již v minulosti, naposledy ale v roce 1889, doplňuje ČTK.

"Když jsme zjistili, že led taje na místech, kde předtím nikdy netál, a že to trvá tak dlouho... Tak vás to prostě donutí sednout si a ptát se, čím je to způsobené," popisuje překvapení vedoucí vědecké sekce NASA Waleed Abdalati.

Stejně jako drtivá většina ostatních stanic, hlásila totiž tání i Summit station, nejvýše položená stanice, která se nachází v nejchladnější oblasti velkého ostrova.

Za třicet let měření dosud maximálně tálo 55 procent povrchu naráz, uvádí web BBC s odvoláním na vědecké záznamy. Aktuální zpráva přichází jen několik dní poté, co NASA upozornila na odlomení ledovce dvojnásobné velikosti Manhattanu (čtěte zde).

Co letošní rychlé a rozsáhlé tání způsobilo, budou podle NASA vědci ještě nějakou dobu zjišťovat. Zatím prý není jasné, zda je to přirozený (i když vzácný) jev, nebo zda jej způsobují klimatické změny, k nimž přispívají i lidé.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.