Svoboda - v pochopení a uznání svobody je základ života slušných lidí. Slovo svoboda je velmi širokého významu. Naplnění zásad svobody se týká každé lidské činnosti. Stačilo by se však řídit jednoduchým pravidlem "co nechceš, aby tobě činili, nečiň ani ty jim". Je třeba si stále uvědomovat, že jako člověk svobodný svým chováním nesmím omezit ve svobodě ani toho druhého.
Pokora - se svobodou velmi souvisí, protože pokud budu každého člověka respektovat, umět naslouchat jiným, zamyslet se nad jejich názory, nebudu vystupovat arogantně, agresivně, nebudu používat násilí atd.
Úcta k tradici - jak by nám mnohé v životě zjednodušilo, kdybychom byli schopni si uvědomit, že zbytečné a špatné se ztrácí, dobré přetrvává. Staletími ověřená dobrá pravidla je třeba poznat, naučit a respektovat.
Vztah k životu jako celku - troufám si říct, že veškeré naše konání je o vztazích, k sobě samému, k okolí. Máme schopnost o sobě zapřemýšlet, nad sebou se zamyslet, dovedeme se ovládnout? – sebeovládání. Současná společnost to vidí jako slabost. Vztah k okolí obsahuje vztah k jiným lidem a vztah k věcem. Nemáme raději věci či zvířata více a intenzivněji než ostatní lidi? Neshromažďujeme věci jen proto, abychom si dokázali, že na to máme? A přitom je vlastně ani nepotřebujeme. Pomohlo by celé společnosti, kdyby se slovo střídmost dostalo do našeho slovníku a povědomí.
Slovo - jeho tvořivá, povznášející ale i ničivá moc. Význam slova při současném stupni rozvoje společnosti je mnohonásobně posílen. Jak v pozitivním smyslu (přispívá k rozvoji lidského vědění, rychlému předávání poznatků), tak v negativním smyslu. Lidé pronáší slova, která ubližují nebo dokonce mohou ubližovat tak, že ovlivňují životy lidí po celé generace.
Moudrost - která je souborem poznání a zkušeností, je předpokladem morální společnosti. Čím více má společnost lidí, kteří touží po poznání, po vzdělání, tím si vytváří lepší předpoklady pro prosazování morálních hodnot. Moudrost není to co vzdělanost. I ta je dvojího charakteru - vzdělanost obecná, na kterou byli zvyklí naši předkové, ale tato je utlačovaná na úkor vzdělanosti specializované. Podle mých zkušeností je toto úzké rozumové vzdělání málo, omezuje pohled na život. Takto vzdělaným lidem chybí ta harmonie celku.
Úcta k právu - nejen ze strany uživatelů tj. lidí, kteří by měli mít jistotu vymahatelnosti práva. Měli by mít i jistotu, že ti, kteří se zákony pracují, jsou lidé vysokých morálních kvalit a konečně ti, kteří je tvoří, by měli mít tolik odpovědnosti, že jimi jednou přijaté zákony jsou platné i pro jejich tvůrce.
Pravda - je slovo velmi relativního významu, které proto není v mých silách obhajovat.
Samozřejmě, že o tom, co je v naší společnosti třeba napravovat, by se dalo hovořit mnohem více a mnohem zasvěceněji. Přispěla jsem jen svým pohledem.
ČESKÁ VIZE89 významných českých osobností pomáhá formulovat Českou vizi. Jde o desítku nejdůležitějších hodnot, na kterých by měla stát budoucnost naší společnosti. Od pondělí 3. srpna do pátku 13. listopadu 2009 bude každý den kromě soboty vycházet jeden esej v Kavárně on-line. Soubor se pak stane podkladem pro setkání Václava Havla, Jacquesa Rupnika a Václava Bělohradského v Kabinetu Havel 19. listopadu. Pořádají Masarykova univerzita v Brně, Divadlo Husa na provázku a DIALOG centrum, o.s. pod patronací Václava Havla a záštitou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy. |
