"Pokud se objeví nové návrhy, které by měly do plánu přijít, jsem připraven o nich jednat," prohlásil bývalý finský prezident.
Plán na budoucí uspořádání Kosova předložil minulý týden Prištině i Bělehradu (více zde). Provincie by podle tohoto návrhu měla být de facto nezávislá, i když pod mezinárodním dohledem. Samotné slovo "nezávislost" se však v dokumentu neobjevilo.
Obě strany, tedy Srbové i kosovští Albánci, teď mohou k textu dávat připomínky. Ahtisaari BBC řekl, že je návrhům otevřený. Podmínkou ale je, aby se změnami souhlasily obě strany, což bude problém.
Srbsko odmítá ztrátu vlivu nad Kosovem, které považuje za kolébku svých dějin. Bělehrad se také bojí o práva srbské menšiny, která v provincii žije. Ahtisaariho návrh přitom minoritě zaručuje výsadní práva.
Martti Ahtisaari svůj plán označil za dobrý kompromis. Jedním dechem však poukázal právě na zcela protichůdná stanoviska zúčastněných stran.
Další pokus o kompromis
Zmocněnec OSN by měl se srbskou i kosovskou reprezentací znovu jednat 13. února. Pokusí se s nimi opět probrat jednotlivé body plánu. Srbský prezident Boris Tadič požádal o odklad schůzky na 23. února, kdy už by měl normálně jednat nový parlament.
Konečnou verzi návrhu má Ahtisaari koncem března předat Radě bezpečnosti OSN. Ta definitivně rozhodne o budoucím uspořádání Kosova.
