A po úderu v Rijádu, jenž přinesl mnoho obětí mezi ženami a dětmi, bylo na světě 11. září saúdskoarabské.
Čeká to i Českou republiku? I my budeme někdy nedej Bože hovořit o svém 11. září? Zvrácená logika fanatiků se totiž nezastaví před ničím a nikým. Každá země vyznávající západní principy svobody a demokracie může být napadena islámskými teroristy.
Nás nevyjímaje. "Bez ohledu na to, co se děje v Iráku nebo Palestině, zaměří se bin Ládinův pekelný stroj jednoho dne na Berlín nebo Paříž," napsal minulý týden francouzský list Libération. I z toho důvodu by měla česká veřejnost a politici lépe chápat úmysly, které vedly Američany a prezidenta George Bushe k válkám v Afghánistánu a Iráku.
Jedenácté září a útok na Ameriku se rovnal vyhlášení války. Bylo by proto tragické přijít na to až potom, kdy bomby teroristických netvorů vybuchnou na pražském Staroměstském náměstí či na brněnském náměstí Svobody.
Myslet si, že jsme mimo dosah a záměry teroristů, je scestné a nebezpečné. Navíc se nepochopitelně tváříme, že nás se to nijak netýká. Vrcholní čeští představitelé k útokům v Istanbulu nic neřekli. Jen malá připomínka: Turecko je náš spojenec z NATO.
Samozřejmě, že na způsoby a formy boje s teroristy jsou různé názory, protože ani války tento problém nevyřeší (v Izraeli to už vědí). Dnešní terorismus nemá adresu, a proto se nedá jen tak lehce bombardovat. Má podhoubí v mnoha skupinách, a dokonce v některých státech, ale je často individuální a fanatici jdou při akcích na smrt.
Zcela tomu zabránit je nemožné. Stejně tak nemožné je tuto hrozbu podceňovat, i když islámští teroristé nemají sílu zničit demokratický svět. Jenom několik dní před atentáty v Istanbulu řekl Roger Short, britský konzul v tomto městě: "Západní diplomaté podceňují hrozbu islámského terorismu."
Short zahynul ve čtvrtek po výbuchu, který vrahové vedli právě na jeho konzulát...
