Zbytek se nedokázal rozhodnout. Podle údajů Českého statistického úřadu žije v obcích do 2000 obyvatel v současné době jen čtvrtina Čechů. Ve městech tak stále zbývá dost těch, kteří by raději dali přednost bydlení na vesnici.
Návrat z města?
"Nedokážeme přesně říci, kolik lidí se na venkov skutečně odstěhuje. Lidí jsme se ptali, kde by nejraději bydleli, ale zda se chtějí na takové místo stěhovat, jsme nezkoumali," upřesňuje Miluše Rezková z CVVM.
Touha lidí po bydlení na venkově sociology nijak nepřekvapuje. "Urbanizace a život ve městě mají u nás krátkou historii. Naprostá většina obyvatel měst jsou u nás pořád lidé, kteří v předchozí nebo předpředchozí generaci pocházeli z venkova a mají tam kořeny. Někdy se tam vracejí o víkendech, někdy o prázdninách, někdy i na dožití," komentuje touhu Čechů po venkovském životě sociální ekolog Bohuslav Blažek.
Ti, kteří by chtěli bydlet na vesnici, by podle studie CVVM raději žili v blízkosti menšího nebo středního města než velkoměsta. Dostat se do středu malého města, kde jsou úřady, škola, knihovna nebo kino, je mnohem rychlejší, než když se musí u velkoměst projet nudným "územím nikoho" - prstencem sídlišť a průmyslových zón.
Zastánci života ve městě rozdělují svou přízeň rovnoměrně mezi malá města do 20 tisíc obyvatel až po velkoměsta nad 100 tisíc obyvatel. "Zajímavé ale je, že například jen třetina obyvatel Prahy by ráda bydlela opět ve velkoměstě nad 100 tisíc obyvatel," uvedla Rezková.
Autem na venkov a zpět
Tradice života ve větších městech začala u nás přibližně před sto lety, kdy se lidé stěhovali z venkova do měst za prací. Na konci století je však život ve městech začal obtěžovat a někteří se začali vracet na venkov.
Dříve se k takovému kroku nemohli odhodlat hned z několika důvodů: bez auta se špatně cestovalo a nakupovalo a venkovské domy byly proti životu ve městě jen jednoduše vybavené. Nyní je auto běžným vybavením domácnosti a současné technologie nabízejí při bydlení na venkově stejný komfort jako ve městě.
