Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čechy láká život na venkově

  0:01aktualizováno  0:01
Stěhování lidí z měst na klidný venkov hned tak neskončí. Zjistili to sociologové z Centra pro výzkum veřejného mínění, kteří se více než tisícovky lidí zeptali, kde by nejraději bydleli. Průzkum ukázal, že bydlení ve městě dává přednost 43 procent lidí, venkov se zamlouvá 41 procentům.

Zbytek se nedokázal rozhodnout. Podle údajů Českého statistického úřadu žije v obcích do 2000 obyvatel v současné době jen čtvrtina Čechů. Ve městech tak stále zbývá dost těch, kteří by raději dali přednost bydlení na vesnici.

Návrat z města?
"Nedokážeme přesně říci, kolik lidí se na venkov skutečně odstěhuje. Lidí jsme se ptali, kde by nejraději bydleli, ale zda se chtějí na takové místo stěhovat, jsme nezkoumali," upřesňuje Miluše Rezková z CVVM.

Touha lidí po bydlení na venkově sociology nijak nepřekvapuje. "Urbanizace a život ve městě mají u nás krátkou historii. Naprostá většina obyvatel měst jsou u nás pořád lidé, kteří v předchozí nebo předpředchozí generaci pocházeli z venkova a mají tam kořeny. Někdy se tam vracejí o víkendech, někdy o prázdninách, někdy i na dožití," komentuje touhu Čechů po venkovském životě sociální ekolog Bohuslav Blažek.

Ti, kteří by chtěli bydlet na vesnici, by podle studie CVVM raději žili v blízkosti menšího nebo středního města než velkoměsta. Dostat se do středu malého města, kde jsou úřady, škola, knihovna nebo kino, je mnohem rychlejší, než když se musí u velkoměst projet nudným "územím nikoho" - prstencem sídlišť a průmyslových zón.

Zastánci života ve městě rozdělují svou přízeň rovnoměrně mezi malá města do 20 tisíc obyvatel až po velkoměsta nad 100 tisíc obyvatel. "Zajímavé ale je, že například jen třetina obyvatel Prahy by ráda bydlela opět ve velkoměstě nad 100 tisíc obyvatel," uvedla Rezková.

Autem na venkov a zpět
Tradice života ve větších městech začala u nás přibližně před sto lety, kdy se lidé stěhovali z venkova do měst za prací. Na konci století je však život ve městech začal obtěžovat a někteří se začali vracet na venkov.

Dříve se k takovému kroku nemohli odhodlat hned z několika důvodů: bez auta se špatně cestovalo a nakupovalo a venkovské domy byly proti životu ve městě jen jednoduše vybavené. Nyní je auto běžným vybavením domácnosti a současné technologie nabízejí při bydlení na venkově stejný komfort jako ve městě.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.