Zákon schválilo 83 ze 118 přítomných poslanců. Návrh se týká lidí, kteří museli někdejší Podkarpatskou Rus, součást prvorepublikového Československa, opustit po jejím zabrání maďarskou armádou v letech 1938 a 1939 nebo po odstoupení území Sovětskému svazu v roce 1945.
Majetek sice po válce dostali formálně nazpět, kvůli předání území Sovětskému svazu 29. června 1945 ho ale nestihli převzít. Nárok mají také lidé, kteří se ke svým nemovitostem na sovětském území nemohli vrátit.
Pokud uprchlíci nebo jejich potomci doloží dokumenty, že majetek v nejvýchodnějším cípu první republiky skutečně vlastnili, budou mít nárok až na desetinásobek ceny nemovitostí, stanovené podle vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959 (kvůli inflaci).
Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. K Sovětskému svazu byla připojena v červnu 1945 na základě smlouvy mezi Československem a SSSR. Nyní je součástí Ukrajiny.
Klaus se zákonem nesouhlasí
Zákon nyní zamíří na stůl prezidenta Václava Klause, tomu se ale příliš nezamlouvá.
"Jako spornou vidím celou myšlenku snažit se dnes, po téměř 70 letech, formou restitucí a odškodňování z prostředků současných daňových poplatníků napravovat křivdy, které běh dějin, a obzvláště v tak historicky a politicky citlivé oblasti, jako je naše, působil našim předkům," tvrdí prezident.
"Nevěřím, že je možné napravit dílčí nespravedlnosti a křivdy, a neotevřít tím nové, ať v této věci, či analogicky v jiných případech. Nejsem si ani jist, že si naše země v současné krizové situaci a při snaze o maximální šetrnost na výdajové straně rozpočtu může dnes dovolit realizovat podobné záměry," odepsal Václav Klaus v odpovědi na dopis jednomu z potomků Čechů, kteří z Podkarpatské Rusi museli uprchnout.
