Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čechům a Slovákům začíná pohotovost, EU je může vyslat do boje

  10:39aktualizováno  10:39
Českým a slovenským vojákům začala půlroční pohotovost. Celkem 2 600 vojáků takzvané battlegroup může Evropská unie během následujících šesti měsíců v případě nenadálé krize poslat do boje.

Jádro české části jednotky tvoří chrudimští výsadkáři. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

"Ode dneška je společné česko-slovenské bojové uskupení připraveno k nasazení pro případ nenadálé krize," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Upozornil však, že nejde o síly, které by měly sloužit jako posila pro již probíhající operace unie, tedy například v Bosně a Hercegovině nebo africkém Čadu.

Jádro české části tvoří výsadkáři ze 43. mechanizovaného praporu z Chrudimi, Slováci přispívají přibližně 400 vojáky mechanizované roty. Společná jednotka má velitelství v německé Postupimi, kde budou kromě českých a slovenských vojáků pracovat i důstojníci z dalších zemí unie.

V celé Evropě je takových velitelství, odkud jsou bojová uskupení řízena, celkem pět. Souběžně s česko-slovenskou battlegroup bude bude mít pohotovost i druhá podobná jednotka vojáků z Belgie a Švédska.

Jednotku mohou politici Evropská unie vyslat až 6 000 kilometrů daleko od Bruselu. Vojáci musí být schopni vyrazit do akce do deseti dnů od vydání rozkazu. V historii ještě žádná battlegroup EU zasahovat nemusela.

Přesnou podobu zasahující jednotky by určila až konkrétní mise a úkoly, které by museli vojáci splnit. "Jednotka má schopnosti nejen bojové, ale je připravena i na evakuační a humanitární operace," citovala agentura ČTK náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka.

Na vytvoření bojových jednotek se členské státy Evropské unie dohodly už v listopadu 2004. Každá z jednotek má mít kolem 1 500 vojáků. Operovat mají být schopné prakticky kdekoliv.

Počítá se s nimi pro mírové mise, odzbrojovací operace a v budoucnu i pro humanitární či záchranné akce. Do krizového místa budou nasazeny do deseti dnů od rozhodnutí Rady Evropské unie a budou schopny na místě působit minimálně 30 dnů.

Autor: natoaktual.cz




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.