U bytu v činžovním domě v pražském Karlíně stojí asi šestnáctiletý mladík. Byt ve skutečnosti funguje jako takzvaný privát, kde své klienty přijímají prostitutky.
Mladík zvoní, ale nedostane se ani za dveře, třiadvacetiletá Linda ho hned odmítá.
"Neberu klienty pod osmnáct. Chodí jich hodně, ale přišlo by mi to divné. Jednoho jsem se ptala, odkud má peníze, když si mě chce koupit. Říkal, že dostal od rodičů na obědy," tvrdí dívka, která se prostitucí živí dva roky.
Linda vypráví i o druhém extrému - o mužích kolem sedmdesátky. "Ti se chodí jen dívat. Svléknu se před nimi, maximálně si sáhnou a jdou domů," říká.
Jak mladíci pod osmnáct, tak senioři tvoří mezi českými zákazníky prostitutek menšinu. Nejčastějšími klienty jsou jiné věkové skupiny mužů - ti mezi 20 a 25 lety a pak ti kolem padesátky.
"Mezi českými muži přibývá těch, kterým nevadí za sex zaplatit. Platí to hlavně o těchto dvou věkových skupinách," tvrdí Jitka Gjuričová, vedoucí odboru prevence kriminality na ministerstvu vnitra.
Za pravdu jí dávají i průzkumy, které vztah českých mužů k prostitutkám zkoumaly. Zatímco v roce 1993 mělo zkušenost se sexem za úplatu 9 procent mužů, před třemi roky to bylo už 14 procent.
Firemní večírek? Noc v nevěstinci
Klienty tuzemských prostitutek jde rozdělit i podle jiného klíče - podle regionu a díky tomu většinou podle jejich národnosti. V příhraničních oblastech totiž stále převažují cizinci. Poměr mezi nimi a Čechy je ve zdejších nočních podnicích zhruba osmdesát ku dvaceti.
"Mění se to i tady. Návštěvníků z Rakouska či Německa postupně ubývá," tvrdí Gjuričová. Právě v pohraničí se stále častěji objevuje jiný fenomén. Některé firmy pořádají pro své mužské zaměstnance večírky ke konci roku právě v některém z místních klubů.
"Setkala jsem se s tím už několikrát. Firma místo slavnostní večeře zaplatí svým zaměstnancům noc v nevěstinci," říká Olga Sedláková z Oblastní charity ve Znojmě, která pomáhá prostitutkám v návratu do normálního života.
"Vím i o případech, kdy firma dostala od majitele klubu speciální slevu," dodává Gjuričová. Mezi některými podnikateli podle ní také patří k bontonu, že po úspěšně dohodnutém obchodu následuje kromě večeře i návštěva u prostitutky.
I v Praze fungují desítky nočních klubů a také jejich služby vyhledávají převážně cizinci. Čeští zákazníci, kteří tvoří v hlavním městě už víc než polovinu zákazníků prostitutek, míří většinou jinam - do privátů. Případně si dívku objednají přes eskortní agenturu, která jim prostitutku dodá, kam chtějí.
Priváty jsou mezi Čechy oblíbené hlavně pro vysokou anonymitu. Zatímco v klubech mohou potkat známého, v případě bytové prostituce je takové riziko minimální. Priváty stojí často i mimo zájem policie, pracuje zde totiž jen několik málo dívek a většinou nabízejí své služby bez zprostředkovatele - pasáka.
Jak prostitutky na privátech zareagovaly na zájem českých zákazníků, je poznat i podle času, kdy klienty přijímají. Přes noc mají, na rozdíl od klubů a penzionů, často zavřeno.
"Největší nával je odpoledne, kdy si chlapi najdou mezi prací volnou chvilku, případně už míří domů. Po deváté večer už volá málokdo," tvrdí prostitutka Linda.
"Holka je jako cigarety. Baví mě si ji koupit."
Pro nyní třicetiletého Pavla představují návštěvy nočních klubů nebo privátů jakýsi rituál. Začal s tím ve třiadvaceti a nyní si prostitutku "dopřává" každý rok dvakrát.
"Měl jsem tehdy přítelkyni, ale sex s ní mi nestačil. Proto jsem se rozhodl jít do klubu," říká. "Líbilo se mi to odosobnění. Navíc mě baví představa, že si holku můžu koupit jako cigára. Myslím, že i většina z nich to bere podobně. Považují prostituci za běžnou práci," dodává.
Právě takový nevšímavý postoj podle odborníků podporuje obchod s lidmi. Klienti prostitutek věří, že dívky sex vždy poskytují dobrovolně. Ale není to pravda. Od května se proto na Znojemsku a Plzeňsku rozeběhne kampaň, která má na obchod s lidmi upozornit.
"Řada mužů považuje prostitutku za věc, kterou si jednoduše koupí. My chceme takové muže přesvědčit, že část dívek je k prostituci přinucena násilím," říká Lucie Sládková z Mezinárodní organizace pro migraci, která kampaň společně s ministerstvem vnitra organizuje.
"Doufáme, že díky kampani přesvědčíme některé muže, aby po návštěvě v klubu, kde viděli na dívkách třeba modřiny, zvedli telefon a anonymně nám zavolali," zdůrazňuje Sládková.
