Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čechoslováka vyšetřují za válečné zločiny

  0:01aktualizováno  0:01
Jen pár dnů poté, co německé soudy stvrdily definitivní trest pro nacistického zločince Antona Mallotha, zkouší tým německých vyšetřovatelů dostat před soud dalšího muže podezřelého z válečných zločinů spáchaných na území bývalého Československa. Pětaosmdesátiletý Ladislav Nižňanský, německý státní příslušník slovenského původu, čelí podezření, že se na konci války dopouštěl těch nejhroznějších zločinů - vražd, loupeží a vypalování osad.

"Dostali jsme oznámení, že tento muž spáchal vraždu, a na základě tohoto oznámení bylo zahájeno vyšetřování," řekl Manfred Wick, vrchní státní zástupce pro obvod Mnichov-1. O kterou vraždu jde, není jasné.

Počet vražd, na nichž se Nižňanský přímo či nepřímo mohl podílet, dosahuje těžko uvěřitelného čísla: 189. Nižňanský totiž za války působil jako velitel ve speciální jednotce Edelweiss, která po porážce Slovenského národního povstání likvidovala jednak zbytky partyzánů a jednak židovské uprchlíky.

"...dne 7. února 1945 přepadli v lese v údolí Kameň u obce Kšiná v bunkrech se ukrývající osoby židovského původu. Tyto oloupili o cennosti, týrali a bezbranných 18 osob včetně dvou malých dětí na příkaz Nižňanského nedaleko bunkrů zastřelili," píše se v dokumentu uloženém v pražském archivu.

Právě archivní materiály z Česka a Slovenska budou totiž pro usvědčení Nižňanského klíčové: "Šetřili jsme již v Praze a ještě asi dvakrát vyšleme našeho zástupce do Prahy a také na Slovensko," řekl Wick. K případnému obvinění se mohou vyšetřovatelé dopracovat nejdříve za měsíc. Na případu pracuje státní zástupce Konstantin Kuchenbauer, který se podílel na usvědčení Mallotha.

České úřady již v únoru daly najevo, že budou s Němci v maximální možné míře spolupracovat. "Dohodli jsme se, že budeme postupovat podobně vstřícně jako v kauze Malloth. A německá strana už poslala žádost na náš mezinárodní odbor. Chtějí spolupracovat při hledání dokumentů," uvedl náměstek Nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk.

Kdo je Ladislav Nižňanský:

• narodil se v roce 1917 v okrese Čadca 
• v době slovenského státu bojoval na východní frontě proti SSSR 
• za Slovenského národního povstání se přidal k povstalcům 
• po jeho potlačení přešel k Němcům 
• stal se velitelem slovenské skupiny speciální jednotky Edelweiss patřící mezi stíhací svazy SS 
• za zásah proti anglo-americké vojenské misi na Slovensku dostal poděkování od Heinricha Himmlera 
• po válce ho zatkla sovětská tajná policie, ale záhy zase propustila 
• v dubnu 1948 uprchl do Rakouska 
• v roce 1962 byl odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti 
• v sedmdesátých a osmdesátých letech pracuje ve Svobodné Evropě 
• dnes řadový důchodce s německým pasem, žije v Mnichově

Němečtí odborníci již byli ve dvou tuzemských archivních institucích, které dokumentují období druhé světové války. Přestože se Nižňanského válečné působení omezovalo prakticky jen na Slovensko, vzhledem k existenci společného státu je velká část dokumentů uložena v Praze. Na Slovensku však mohou ještě žít případní svědci.

Sám Nižňanský, který bydlí v domku na okraji Mnichova, se k případu prozatím nevyjádřil. Telefon v jeho bytě zvonil marně, nikdo jej nezvedl. Zásahy skupiny Edellweiss patří mezi nejotřesnější kapitoly slovenských válečných dějin.

Vypadalo to skoro jako msta za povstání: 21. ledna 1945 příslušníci jednotky Edelweiss společně se skupinou heimatschutzu (německé domobrany) obklíčili obce Klak a Ostrý Grúň, obě obce nejdřív vyrabovali a později vypálili.

Bilance? 146 zavražděných neozbrojených civilistů, z toho 38 dětí a šestapadesát žen. Nižňanský se akce údajně zúčastnil ve funkci velitele slovenského oddílu.

Válečnou činnost skupiny Edelweiss zmapovali slovenští vyšetřovatelé už po válce. Našli se totiž svědci, kteří některým masakrům náhodou unikli: například Židovka Viola Fischnerová, která se s ostatními Židy ukrývala v bunkrech u obce Kšiná, přežila jen proto, že si útočníci jednoho bunkru nevšimli.

Masakr v obcích Klak a Ostrý Grúň přežil jiný muž pod hromadou mrtvol. K akcím se však později přiznali někteří z útočníků. V roce 1962 bylo proto v Banské Bystrici 13 příslušníků jednotky Edelweiss odsouzeno krajským soudem do vězení a sám Nižňanský dostal trest smrti.

Jenže verdikt si už nevyslechl, v té době byl totiž za železnou oponou v západním Německu a studená válka mu zajišťovala relativní bezpečí. Navíc pracoval v Rádiu Svobodná Evropa a informace o jeho odsouzení mohla být na Západě vnímána jako provokace, kterých byla proti pracovníkům tohoto rádia řada.

"Pan Nižňanský pracoval v oddělení, kde se připravovaly podklady. Já jsem ho nezažil, ale od kolegů vím, že tyto informace o své minulosti popíral. Ale berte to jako vyjádření z druhé ruky," uvedl Miroslav Neoveský ze slovenské sekce Rádia Svobodná Evropa.

Jenže ti, kteří ho zažili, o něm mluví jen v dobrém: "Byl to štíhlý muž, měl vnitřní disciplínu a mluvil perfektní angličtinou. Když byly sbírky na uprchlíky v lágrech, vždycky přispíval dvaceti markami, to tehdy nebyly malé peníze," uvedl Antonín Kratochvil, který působil ve Svobodné Evropě před jejím přestěhováním z Mnichova. Dokonce dal najevo, že informacím o Nižňanského minulosti příliš nevěří: "Než Američané někoho na takové místo posadili, pořádně si ho prověřili," říká.

"Pracoval svědomitě, pečlivě, nebyl to konfliktní člověk. Jeho minulost se na něm nedala poznat. Ochotně nastoupil do práce, když bylo potřeba. Nenašla bych na něm v té době žádnou zápornou vlastnost," uvedla další pracovnice rádia, která nechtěla být s touto kauzou spojována, a tak nechtěla zveřejnit své jméno.

Je opravdu možné, aby muž s tak dokonalou pověstí měl minulost válečného zločince? Odpověď zní: nebylo by to nic nezvyklého. Nedávno odhalený nacistický zločinec a komunistický špion Werner Tutter za sebou rovněž zanechal desítky mrtvých ve vypálených vesnicích na Slovensku i na Moravě, ale v místě svého bydliště v Bavorsku se po válce těšil té nejlepší pověsti až do smrti. A výborná hodnocení ze svého bydliště ještě i dnes předkládají českým soudům obžalovaní komunističtí funkcionáři.

Až do začátku letošního roku se však Nižňanský neměl prakticky čeho obávat. Po pádu železné opony byl už řadovým důchodcem a jeho minulost zajímala jen velmi málo lidí. Jedním z nich byl český novinář Stanislav Motl, který vloni vydal knihu o nacistických zločincích a v ní se věnoval i Nižňanského válečné minulosti.

Z textu vyplývá, že Nižňanský mohl pracovat nejdříve pro československou a později pro americkou tajnou službu. Kdo na Nižňanského podal trestní oznámení, mnichovské státní zastupitelství nezveřejnilo.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce...  celý článek

Prezidentský kandidát Vratislav Kulhánek na snímku ze srpna 2017.
Kulhánek má nutné podpisy. Chce, aby Češi mohli být na prezidenta opět hrdí

Bývalý šéf automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek získal 23 podpisů poslanců ze šesti stran a může tedy kandidovat na prezidenta republiky. Kandiduje s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.