Michal Orság, dobrodruh a psanec, se zasní. "Tajga," řekne, "ta mě chytila za srdce. Představte si padesátistupňový mráz. Absolutní ticho. Střelíte tetřeva a vzápětí si pochutnáte na výborném mase."
Šestačtyřicetiletý Orság však na Sibiři nebyl z romantického rozmaru. Byl na útěku. Schovával se tam před zákonem. Před lety měl jít do vězení za podvody, ale místo toho zamířil do Ruska a začal tam nový život. Oženil se, na Sibiři v tajze střílel medvědy, z Bajkalského jezera tahal dvoumetrové ryby. Interpol ho po deseti letech vypátral a deportoval domů.
Celý příběh Michala Orsága najdete v aktuálním vydání MF DNESČtěte ve čtvrtek 10. května
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Ve věznici v Ostrově nad Ohří si Orság odseděl nakonec necelý rok a nedávno ho na podmínku za dobré chování propustili. Teď se ztuha aklimatizuje na rodném Vsetínsku a MF DNES podrobně popsal svůj příběh.
"Jsem z toho tady paf. Vidím, že se to u nás změnilo k horšímu. Myšlenkami jsem stejně pořád u Bajkalu. Žil jsem tam v divoké přírodě, uprostřed lesa," říká statný chlapík s tváří pohodáře. Mluví pomalu a rozvážně. Občas se šibalsky usměje, až jste na pochybách, jestli nebájí. To se pak skoro urazí a hned na důkaz vytahuje fotky.
V Rusku ponejvíce pracoval se dřevem. Nejdříve v Kaliningradu, pak za Uralem.
Velmi pomalu, ale jistě mezitím pracoval také Interpol.
"Uteklo krásných deset let a loni se najednou objevil ve dveřích policajt. Řekl, že přišel fax z Interpolu a na něm je můj ksicht. Idyla skončila. V srpnu mě deportovali," zubí se muž. Odseděl si trest, ale po Sibiři i po jeho ženě Galině se mu stýská a uvažuje o návratu.
Bude si muset ještě ale počkat, Rusko ho totiž na pět let vyhostilo, vrátit se tedy bude smět až za čtyři roky. "Nějak to tu vydržím a pak nejspíš tradá znovu na Sibiř," dodává.
