Čečenský viceprezident je mrtev, tvrdí ruský velitel

- Čečenský viceprezident Vacha Arsanov byl podle ruských federálních sil v Čečensku Viktor Kazancev zabit při útěku z Grozného. Pravdivost informace, kterou přinesla agentura Interfax, čečenské zdroje nepotvrdily.
Kazancev patřil podle Arsanova k "mnoha dalším" čečenským velitelům, kteří přišli o život po nedělním obsazení hlavního města federálními jednotkami.

Mnoho povstaleckých velitelů bylo podle generála na útěku z čečenského hlavního města zajato.

Čečenské zdroje na internetové stránce Kavkaz.org tvrdí, že se Arsanov setkal s polním velitelem Šamilem Basajevem. Tomu muselo být amputováno chodidlo pravé nohy poté, co při ústupu z města šlápl na minu.

Dobytí Grozného oznámil o víkendu úřadující ruský prezident Vladimír Putin. Boje se přesouvají na jih kavkazské republiky, kde povstalci připravují partyzánskou válku.

Ruský ministr obrany Igor Sergejev upřesnil, že vojáky z Grozného vystřídali "čerstvé síly", aby si odpočinuli.

Nové hlavní město
Místopředseda ruské vlády a její zmocněnec pro Čečensko Nikolaj Košman oznámil, že prozatímní metropolí Čečenska bude druhé největší město Gudermes ležící na východě země.

Kdysi významné průmyslové centrum Groznyj (v ruštině "strašný") je nyní v troskách a podle očitých svědků je prý rozstřílené bosenské Sarajevo proti němu městem výstavním. Starosta Leči Dudajev byl zabit, počet obyvatel před první válkou téměř půlmiliónového města se nyní snížil na několik desítek tisíc zubožených civilistů.

Dobytím města, kterému povstalci říkají Džochar (na památku prvního čečenského prezidenta Džochara Dudajeva, který byl zabit při ruském útoku v roce 1996), Rusové pokořili symbol čečenské státnosti.

Přes Groznyj vede strategicky významný ropovod z Baku, plynovody a je rovněž železničním uzlem na trase Rostov na Donu-Baku a důležitou silniční křižovatkou. V rozporu s významem Grozného ale vicepremiér vlády a její zmocněnec pro Čečensko Košman sdělil, že obnova Grozného je zatím neúčelná, protože "na to nejsou peníze".

Chronologie bojů o čečenskou metropoli Groznyj

23. září 1999 - Ruská letadla zintenzívnila bombardování Čečenska. Poprvé od války v letech 1994-1996 byla bombardována čečenská metropole Groznyj.
6. října 1999 - Na celém území Čečenska vyhlášen výjimečný stav a prezident Aslan Maschadov se ujal přímého velení ozbrojených sil.
6. prosince 1999 - Rusové dali obyvatelům města Groznyj ultimátum, podle něhož mají do 11. prosince opustit město; po tomto datu měla být každá osoba, která ve městě zůstane, považována za teroristu a zlikvidována; ultimátum vzbudilo ostré reakce v zahraničí a bylo později zmírněno.
15. prosince 1999 - Ruská armáda podnikla první útok na čečenskou metropoli Groznyj a pronikla hluboko do centra města.
7. ledna 2000 - Ruské síly přerušily útoky na některé části čečenské metropole Grozného kvůli nebezpečí, které představovaly chemické látky pro civilní obyvatelstvo, a kvůli pravoslavným vánocům.
1. února 2000 - Čečenští povstalci údajně opustili Groznyj a údajně přišli o tři významné polní velitele. Podle některých informací byl vážně zraněn známý polní velitel Šamil Basajev, který přišel o nohu.
4. února 2000 - Ruské federální jednotky vztyčily v centru Grozného ruskou státní vlajku.
6. února 2000 - Úřadující ruský prezident Vladimir Putin podle agentur Interfax a ITAR-TASS prohlásil, že vojenská operace v Grozném skončila

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video