Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

Z Čečenska utekli před Kadyrovem, Polsko před nimi zavírá hranice Evropy

  • 98
Utekli z Čečenska, jen aby se zasekli v Bělorusku. Čečenci sní o azylu v Evropě, ale přes hranice Polska se nedostanou. Podle lidskoprávních organizací je jejich život v Bělorusku v ohrožení, Poláci se však brání, že jen pečlivě střeží vnější hranice Evropské unie.

Každý den v poledne se běloruské nádraží v historickém městě Brest u hranic s Polskem zaplní lidmi. Vzrušený dav nedočkavě sleduje vystupující a hledá své příbuzné, kteří přijeli z polského hraničního města Terespolu zpět. „Nevíme, jestli se jim to povedlo,“ popsala situaci na nádraží reportérům webu al-Džazíra starší Čečenka, která čekala na vlak spolu s dcerou.

Čečenci proudí do Německa po Dálnici svobody

Atmosféru na vlakovém nádraží popsal reportér jako směsici strachu a odevzdanosti. Rodiny lpějí na myšlence, že se jejich příbuzným cestu podařilo dotáhnout do konce a přitom se děsí možnosti, že ne. Ti, kterým se podaří hranice překročit, totiž mají vyhráno. Mohou požádat o azyl, nebo se vydat dál na západ.

Každý den se stovky lidí snaží překročit hranice a podle dotázaných jen jedna nebo dvě rodiny uspějí. Běloruská iniciativa Human Constanta odhaduje, že se na hranice vydá denně kolem 600 lidí, ačkoliv přesná čísla nejsou známá.

Běženci z Čečenska, kteří uvádějí, že utekli před režimem Ramzana Kadyrova, uvízli v Brestu, ze kterého se týdny i měsíce snaží opakovaně dostat dál. „Každý den nastupujeme na vlak do Terespolu. Maximálně tři rodiny se dostanou do Polska,“ říká jeden mladík a ukazuje zamítnuté žádosti. „Říkali jsme pohraniční stráži, že chceme zažádat o azyl, ale oni nás nazývají teroristy,“ řekl muž, který cestuje se svou ženou a dětmi.

Uprchlická krize

Abdulláh, který mluví s reportéry jen pod podmínkou zachování anonymity, má strach, že ho bezpečnostní složky věrné Kadyrovi v zemi najdou. Dříve pracoval pro čečenskou vládu, kterou si však znepřátelil, když odmítl narukovat na ukrajinskou frontu, kde by bojoval po boku ruských separatistů. Nyní se bojí, že každý další den v Brestu více ohrožuje jeho život. Během 42 dnů se už čtyřicetkrát vydal na hranice a vrátil se s nepořízenou. Jeho žena a dcera mezitím nalezly útočiště v Belgii.

V Čečensku panuje podle aktivistů tyranie. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) obvinila Ramzana Kadyrova z cíleného pronásledování všech kritiků a politického disentu. Podle zprávy HRW z ledna letošního roku dochází v zemi k vážnému porušování lidských práv.

„I ty nejmírnější náznaky disentu nebo komentáře, které odporují určovanému politickému proudu, ať už řečené veřejně, v úzké skupině či sdělené novináři na veřejném místě mohou vyvolat kruté represe,“ píše se ve zprávě zakládající se na výpovědích 43 novinářů, běžných občanů a aktivistů.

Bráníme hranice Evropy

Mluvčí polské hraniční stráže Agnieszka Goliasová uvedla, že v Terespolu, ležícím jen pár kilometrů od Brestu, za první polovinu letošního roku zažádalo o azyl mnohonásobně více Rusů než ve stejném období loňského roku. Tehdy požádalo v Polsku o azyl přes osm tisíc občanů Ruska, přičemž většina z nich pocházela z Čečenska. Tři čtvrtiny žádostí polské úřady zamítly.

Podle Goliasové loni Polsko vrátilo zpátky 53 tisíc lidí, kteří nesplnili podmínky pro vstup do země. „Pohraniční stráž chrání vnější hranice Evropské unie. Jsme si vědomi toho, že neseme odpovědnost nejen za bezpečnost Polska, ale celé EU,“ uvedla mluvčí.

Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak v srpnu odůvodnil zamítání čečenských žádostí. „Polské hranice jsou zavřené. V Čečensku teď není válka, na rozdíl od předchozích let,“ řekl Blaszczak. Polsko podle něj pomáhá uprchlíkům ze zemí sužovaných válečným konfliktem, nová vlna čečenských žádostí však prý jen vytváří novou migrační cestu a přivádí muslimy do Evropy. V ruské autonomní republice totiž islám převládá.

Mnozí z těch, kteří zůstali lapeni v Bělorusku, se však bojí, že chapadla Kadyrovova režimu za nimi dosáhnou až sem. „Můj bratr už byl doma dvakrát vyslýchaný kvůli mě. Kadyrov ví, že jsem tady,“ svěřil se Čečenec Lechi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video