Minulý týden vyvrcholily spory blokádou jídelny a údajným napadením jednoho z pracovníků. Případ vyšetřuje policie.
Vedoucí zařízení Daniel Topinka výtky odmítá. Tvrdí, že personál tábora postupuje v rámci zákona. "Nezaznamenali jsme žádnou oficiální stížnost. Pravdou ale je, že jsme situaci z minulého týdne hodnotili jako mimořádnou."
Dodal, že za celou akcí byla skupina několika desítek nespokojených Čečenců, kteří přišli do Česka z polských táborů.
Podle Topinky se snažili zkrátit přijímací řízení v karanténě a dostat se tak rychleji do zařízení s mírnějším režimem. "Nesmíme podléhat tlakům a žádosti vyřizujeme postupně," vysvětlil Topinka.
Dnes ale v táboře žádný z iniciátorů protestů nebyl. "Všechny odvezli do jiných táborů. Čekali tady šest týdnů a pak to najednou šlo. Dokonce některým urychlení odjezdu slíbili, když přestanou stávkovat," tvrdil Čečenec, který nechtěl být jmenován.
Topinka to ale odmítá: "Transfery byly plánované a odjeli lidé, kteří na to měli nárok."
Vládne tu bezpráví, tvrdí uprchlík
Uprchlíci si například minulý týden stěžovali, že jednou dostali k jídlu plesnivý sýr. "To je pravda, ale byl to belgický plísňový sýr," poznamenal Topinka.
Asi 45letý Sultan chtěl původně v České republice zůstat. Nyní tvrdí, že po zkušenostech z tábora raději zvolí za nový domov některý z ostrovů v Indonésii. Říká, že v Čečně sám před útěkem řídil uprchlické zařízení a nějakou dobu žil i v polském táboře.
"Můžu srovnávat. Tady ještě vládne bezpráví jako v komunismu. V Polsku se k nám chovali jako k lidem," tvrdí.
Jeho sousedka si zase stěžuje hlavně na stravu. "Nedávno jsme měli měli těstoviny s rozvařenou mrkví a zahuštěné kukuřičnou kaší. Takové věci doma dáváme prasatům. Ptali jsme se přímo Čechů, zda to jídlo znají. Řekli, že ne," rozčilovala se.
Dodala, že lékař dlouhou dobu odmítal navštěvovat nemocné na pokoji, i když byl jejich stav vážný. "Když jsme si začali stěžovat a obrátili se na novináře, tak se všechno zlepšilo," tvrdí.
"Jsme tady tři týdny a dívají se na nás jako na opice," stěžoval si další žadatel o azyl.
Pravda je na obou stranách, říká dobrovolník
V táboře uprchlíkům pomáhají pracovníci tří neziskových organizací. Jedním z nich je Milan Koplík z ostravské charity. Podle něj je pravda na obou stranách.
"Uprchlíci mohou mít pocit, že jsou tady dlouho a mají se ve srovnání s Polskem hůř. Tam je ale úplně jiný systém, takže se podmínky nedají srovnávat."
Podle něj má pravdu i vedení zařízení. "Mohu jako právník konstatovat, že tady se zákon dodržuje. Jenže žádná norma nemůže stanovit, jaký program budou uprchlíci mít během dne či to, co budou jíst," řekl.
Dodal, že v poslední době se ani neobjevují případy, kdy by pracovníci tábora cizincům dávali najevo svou nadřazenost. "Stávalo se to dříve. Dnes se všichni snaží být komunikativní a vstřícní. Na nikoho se tady nekřičí, i když by se to podle mého názoru občas vyplatilo," uvedl.
Čečenci začali do Česka přicházet hromadně loni v naději, že se budou mít lépe. Později sami přiznávali, že naletěli lidem v Polsku, kteří za úplatu transfery organizovali.
 Mezi čečenskými uprchlíky v přijímacím středisku Vyšné Lhoty stále vládne napětí. Minulý týden spory vyvrcholily blokádou jídelny a údajným napadením jednoho z pracovníků, 27. února 2004 |
