Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Turecku někdo vraždí čečenské radikály, stopy vedou k ruským agentům

  16:06aktualizováno  16:06
V Turecku v posledních letech za záhadných okolností umírají čečenští radikálové. Podle mnoha důkazů i výpovědí bývalých policistů stojí za vraždami ruská rozvědka. Čečenci v mnoha případech po válce na Kavkazu narukovali do řad islamistických extremistů. Moskva se obává, že by mohli páchat teroristické útoky na ruském území.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ruslan Israpilov byl jedním z mnoha Čečenců, kteří po válce s Ruskem našli azyl v tureckém městě Ilimtepe. Tušil, že ho jednou může dostihnout jeho minulost. Svým přátelům se mnohokrát svěřoval, že si pro něj přijdou Rusové. Nemýlil se. „Něco chystají. Nějací dva muži sem přijeli. Ukryli své auto mezi stromy a pozorovali,“ popisoval. Byla to jedna z posledních věcí, které světu sdělil.

Rusové zabili vůdce kavkazské pobočky IS, skrýval se v Machačkale

Ve 46 letech skončil s kulkou v hlavě. Vraždě přihlížela také jeho manželka se synem.

„Byla jsem vyděšená, když jsem uslyšela výstřely. Vyběhla jsem z kuchyně a viděla syna, jak křičí: ‚Tatínku, tatínku.‘ Všude byla krev. Střelili ho do hlavy, krku a přímo do srdce. Začali na něj pálit hned, co jim otevřel dveře,“ sdělila serveru BBC vdova po Israpilovi.

Israpilov jako tisíce další mladíků bojoval na sklonku 90. let v čečenské válce. Pro mnohé Čečence se jednalo o válku za nezávislost. Ruská vojska vzdor smetla a do čela země Kreml dosadil věrného služebníka Ramzana Kadyrova, který drží region v linii diktované Moskvou.

Neveselým koncem války však pro Israpilova boj za nezávislost vlasti neskončil. Z jeho stránky na Facebooku je patrné, že byl aktivním členem čečenského hnutí odporu. Na jedné z fotografií na letišti v Istanbulu drží v rukách pas vydaný neexistující Čečenskou republikou. Zda to byl důvod jeho smrti, se můžeme jen domnívat. Vražda Israpilova však zapadá do cílené likvidace údajných nepřátel Ruska v Turecku. V uplynulých měsících zde bylo zavražděno nejméně 12 lidí z Čečenska, Uzbekistánu a Tádžikistánu.

Plány na vraždu Putina?

V listopadu 2015 si nájemní vrazi počíhali na Čečence Abdulwahida Edelgirjeva. Když byl se svou neteří nakupovat v jednom z předměstí Istanbulu, jejich vůz zablokoval neznámý automobil. Útočníci nečekali a začali na Edelgirjeva pálit, ale minuli. Čečenec se dal na útěk. Vrazi ho však pronásledovali. Postřelili ho a následně bodli do krku. Edelgirjev vykrvácel.

Edelgirjev se chlubil tím, že nikdy nepřestane bojovat za „nezávislý islámský čečenský stát“. Přímo v terénu podle svých slov bojoval až do roku 2008, kdy mu nastražená nálož poranila nohu. Po léčbě v Turecku se přidal k islamistům z Fronty an-Nusrá. V jejich řadách bojoval v Sýrii. Po návratu do Turecka měl pokračovat v džihádu na území Ruska.

Cílem vrahů se však mohl stát i kvůli údajným plánům na vraždu Vladimira Putina. Když v roce 2012 vybuchla v domě v ukrajinské Oděse nálož, média informovala, že se jednalo o neúspěšný experiment možných radikálů. Policie později v souvislosti s výbuchem zadržela několik lidí.

Ramzan Kadyrov: ruský satrapa na Kavkazu, který pokouší Putinovy nervy

Jeden z nich prohlásil, že cílem skupiny měla být v budoucnu vražda Putina. Další zadržený při výslechu ukázal na Edelgirjeva, který měl být hlavním mozkem celé operace. Putin atentátníkům později vzkázal, že z nich strach nemá. „Jsou to oni, kdo by se měli bát,“ dodal.

Za záhadných okolností byl v prosinci roku 2014 zavražděn také uzbecký duchovní Abdullah Bukhari. Na záběrech z pouličních kamer je vidět, že se nejprve nemůže dostat do mešity. Při čekání k němu přijde neznámý muž, vytáhne zbraň a Bukhariho jednou střelí. Poté se otevřou dveře do mešity, ale pro postřeleného duchovního je už pozdě. Zemřel po převozu do nemocnice.

Podle bývalého člena tureckých ozbrojených složek Alicana Elemana za vraždou Uzbeka stála Moskva. Popisuje, jak ho v roce 2014 kontaktoval někdejší čečenský ozbrojenec, který za ním přišel s neobvyklou informací. Někdo si u něj objednal vraždu. Eleman a Čečenec se rozhodli předstírat zájem.

Zakázku jim na jednom setkání zadal Uzbek s ruským pasem jménem Sobir Šukurov, který měl projít výcvikem v ruské tajné službě FSB. „Sešli jsme se. Měl seznam asi 15 lidí. Ruské tajné služby chtěly zabít čtyři z nich naráz,“ vzpomíná Eleman. Za vraždu jednoho člověka nabízel Šokurov v přepočtu bezmála osm milionů korun. Eleman všechny čtyři potenciální oběti varoval. Bukhari vše předal na policii. Život mu to nezachránilo. Uzbecký opoziční lídr Muhammad Salih, který byl také na seznamu, nyní žije pod policejní ochranou.

Zabiják mafie ve službách FSB

V dubnu letošního roku měl překvapivou dohru případ, do kterého byl zapleten Edelgirjev. Na letiště v Istanbulu dorazil Alexander Smirnov a Jirij Anisimov. Ještě předtím, než stačili způsobit škody, skončili v rukách turecké policie kvůli podezření z vraždy Edelgirjeva. Alexander Švarev z ruské agentury Rosbalt uvádí, že pravé jméno Smirnova je Valid Lurachmajev. V devadesátých letech byl členem moskevské čečenské mafie a specializoval se na likvidaci nepohodlných lidí.

V Rusku se rodí nová KGB. Posílí moc Putina a ochrání ho před převratem

Jeden z předních ruských novinářů Sergej Kanev, který se specializuje na trestnou činnost, tvrdí, že Lurachmajev byl v minulosti členem protiteroristické jednotky FSB na Kavkaze. I proto se mohl přes své zločiny v minulosti volně pohybovat po Rusku.

K nařčení z cílené likvidace nepohodlných radikálů v Turecku se Moskva nechce vyjadřovat. Případy blíže nekomentovala ani FSB a turecká vláda. Zadržení Lurachmajeva přišlo v době, kdy Turecko a Rusko stále řešily spory ohledně sestřelení ruského letounu nad tureckým územím. Od té doby se vztahy obou zemí zlepšily. Bezpečnostní experti proto tvrdí, že ruská rozvědka bude posilovat své aktivity v Turecku.

Čečence, kteří se vrací z bojů v Sýrii a Iráku, to však od kontroverzního boje za nezávislost své vlasti neodrazuje. Spíše naopak. Podle zákulisních informací je vraždy jejich druhů motivují k tvrdšímu postupu proti Rusku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Arabské země couvají, seznam požadavků pro Katar je o polovinu kratší

Čtveřice arabských zemí, které zavedly bojkot Kataru, vůči němu zmírnila své požadavky. Z původních třinácti jich je nyní šest. V OSN to ve středu oznámili...  celý článek

O.J. Simpson během jednání o podmínečném propuštění (20. července 2017)
O. J. Simpson bude propuštěn z vězení, soud mu promine zbytek trestu

Orenthal James Simpson, bývalý hráč amerického fotbalu a herec, který byl v roce 2008 odsouzen k trestu 33 let vězení za loupežné přepadení, bude v říjnu po...  celý článek

Jeden ze dvou prvních společných snímků Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem,...
KOMENTÁŘ: Zradil Trump USA u líček, nebo až u dezertu?

V USA explodovala další absurdní aféra, kterou lze zhustit do otázky, zda se Donald Trump a Vladimir Putin před pár dny v Hamburku sešli u platýse se špenátem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.