Deportační razítko na policejní stanici v německém Rosenheimu.

Deportační razítko na policejní stanici v německém Rosenheimu. | foto: Reuters

Kdo nedeportuje, nedostane peníze. CDU z Berlína tlačí na spolkové země

  • 215
Křesťanští demokraté chtějí v Německu přitvrdit vůči spolkovým zemím, které zaostávají v deportaci nelegálních migrantů. Berlínský tajemník strany, v jejímž čele stojí kancléřka Merkelová, jim chce přiškrtit tok peněz. Stovky tisíc lidí se deportaci mohou vyhnout třeba tím, že pošlou potomka k příbuznému.

Německo podle spolkové vlády aktuálně obývá přes 200 tisíc migrantů, kterým úřady odmítly udělit azyl. Tři čtvrtiny z nich dosáhly na takzvaný Duldung - dočasný odklad deportace, díky němuž mohou v zemi legálně pobývat a získat od úřadů příspěvek na živobytí (psali jsme o tom zde).

Ani zbývající čtvrtině se však z Německa příliš nechce. Podle Kaie Wegnera z berlínské odnože vládní strany CDU má navíc řada z nich velkou šanci v Německu zůstat klidně i natrvalo. Vlivný křesťanský demokrat to chce zarazit. Netrestal by však migranty vyhýbající se zákonu, ale úřady, které to umožní.

Braňte se v letadle, radí přistěhovalcům aktivisté

Důvodů pro odložení deportace může být hned několik. Příručka pro běžence, kterou vydala Uprchlická rada v Leverkusenu, zmiňuje například vážnou nemoc, jež by se v domovské zemi těžko léčila, případně hrozbu zhoršení stavu během letu.

Dobře míněná pravidla se ovšem dají lehce zneužít. Nejrůznější občanská hnutí a internetové návody (třeba tento) běžencům radí, aby v případě nedobrovolné cesty na letiště hlasitě upozorňovali policisty, letušky i cestující, že jsou nemocní neměli by letět.

V letadle mají dělat nepořádek a žádat o schůzku s kapitánem.

Někteří migranti také svévolně „ztrácejí“ cestovní pasy - buď už před vstupem do Německa, což hned na počátku azylového řízení znemožní jejich identifikaci, nebo až ve chvíli, kdy jim reálně hrozí cesta domů.

Přístup k „výmluvám“ odmítnutých migrantů se výrazně liší podle toho, jaká spolková země se jejich vyhoštěním zabývá. Například Bavoři jsou podle deníku Die Welt v deportacích úspěšní, ale v Berlíně či Severním Porýní-Vestfálsku mají přistěhovalci velkou šanci úřadu uniknout.

Deportaci tam jde odvrátit jednoduchým trikem: Pokud policie vejde do bytu a chce jeho obyvatele nedobrovolně odvézt na letiště, často odchází s nepořízenou, neboť některé z dětí právě není doma.

Vesftálské úřady pak případ údajně často odloží, nechtějí rozdělit rodinu. Některé rodiny toho už využily a rozdělily se samy: Jeden z potomků bývá třeba na trvalé „návštěvě“ u příbuzných. Tolerantní země to mlčky přejdou a smíří se s tím, že rodina je pro policisty nedosažitelná.

Peníze chce škrtat muž, který kvůli běžencům prohrál volby

„Spolková podpora pro jednotlivé země musí být nastavena tak, aby podporovala provádění deportací a posilovala právní stát,“ prohlásil podle magazínu Focus generální tajemník berlínské CDU Kai Wegner.

Uprchlická krize

„Země s vysokým počtem provedených deportací by si za to měly přijít na více spolkových peněz. Pokud země svou povinnost deportovat odmítnuté žadatele o azyl neplní, je správné, že se kvůli tomu bude muset držet zkrátka,“ dodal.

Zatím není jasné, zda má jeho návrh podporu kancléřky Angely Merkelové a jejího kabinetu. Na berlínské radnici za něj nicméně Wegner oblibu nezískal. Hlavní město patří mezi regiony, které v žebříčku úspěšnosti deportací nad zbytkem Německa zaostávají.

Zásluhu na tom však nemá jen současná koalice SPD, Zelených a Levice. Deportace v Berlíně vázly i za společné vlády sociálních demokratů a Wegnerovy CDU, která v září skončila volebním neúspěchem křesťanských demokratů (psali jsme zde). Odpovědnost za „hořkou porážku“ tehdy částečně přiznala Merkelová a dodala, že by kvůli migrační krizi chtěla vrátit čas.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video