Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Castro krmí Kubánce jen s obtížemi

  12:41aktualizováno  12:41
Potraviny na příděl, vzpomínky na maso a mléko jen pro děti. Tak vypadala ještě nedávno situace na Kubě. Hlad a nedostatek jídla donutil havanskou vládu zmírnit přísná opatření. Do budoucna by se mělo změnit hlavně fungování potravinářského průmyslu. Kubánci se tak možná po letech strádání pořádně najedí.

Po tvrdých devadesátých letech vláda mění přísná komunistická opatření a začíná podporovat omezený volný trh s potravinami.

Kubánci se učí samostatnosti
Na šestnáct tisíc městských zahradníků pěstuje v Havaně i jejím okolí zeleninu, říká Eneida Ponceová, vládní odbornice na podobné projekty.

V rámci jednoho takového projektu v havanské čtvrti Marianao obhospodařuje 32 lidí malá políčka. Na nich pěstují hlávkový salát, rajčata a cibuli, ale i kukuřici, juku a sladké brambory.

Rolando Aguiar vyčistil před pěti lety se dvěma přáteli prázdný pozemek a osázeli ho. "Mnoho lidí má teď zájem na pěstování vlastních potravin," říká 62letý Aguiar při pohledu na své políčko s tykvemi a banánovníky. "Zvláštní období bylo těžké. Ale my jsme vždycky měli něco k jídlu," dodává.

Kubánci dostávají každý měsíc 2,7 kilogramu rýže, půl kila suchých fazolí, nudlí a sušenek, 2,7 kg cukru a tucet vajec. Při dotovaných cenách to znamená asi třetinu měsíční výživy za dolar a čtvrt. Maso se nedá sehnat celé měsíce, i když ho mají lidé dostávat. Místo toho se někdy na pultech objeví makrely v oleji. Jednou za čtvrt roku každý obdrží čtvrt kila jedlého oleje vyrobeného z neznámých rostlin.

K soběstačnosti vedou i vysoké ceny potravin na trhu. Většina Kubánců vydělává v průměru 249 pesos měsíčně. To je v přepočtu asi 12 amerických dolarů. Na druhou stranu Kubánci platí málo nebo vůbec nic za bydlení a služby, mají zdarma vzdělání a zdravotní péči, jezdí vysoce dotovanou veřejnou dopravou a dostávají potravinové příděly.

Přesto je kupní síla obyvatel relativně nízká. Kilo rajčat přijde na volném trhu na dolar, ananas stojí asi 75 centů. Většina Kubánců proto na tržištích nakupuje jen jednou za měsíc, například půl kila cibule za 25 centů.

"Ceny jsou pro většinu lidí příliš vysoké," vysvětluje Margarita Gonzálezová, zatímco vveze svého ročního vnoučka tržištěm. Všechno, co nakoupila, jsou zelené fazole a špenát pro chlapce za 25 centů.

Trhy provozuje i vláda a armáda
Aby vytvořila konkurenci, založila vláda vlastní tržiště. Tam je sice menší výběr, ale za mnohem nižší ceny. Zdrojem potravin je nyní i armáda. Ta prodává čerstvou zeleninu na trzích, které se po celém ostrově konají jednou za měsíc.

I když vláda sama na tržištích prodává, tvrdí, že soukromí obchodnící dosahují příliš velkých zisků. Bojuje také proti nové privilegované třídě zprostředkovatelů, kteří dodávají zemědělské výrobky na trh.

Pro Kubu už není jídlo takový problém jako dřív
Vláda říká, že loni utratila o třicet procent více na dotacích potravin než v roce 1999. "Není pochyb, že se Kuba učí krmit sama sebe," prohlásil nedávno na Kubě bývalý americký ministr zemědělství Mike Espy. "Teď už to vůbec na potravinovou krizi nevypadá," řekl po návštěvě družstevních farem a tržišť.

Asi třetina Kubánců, kteří mají přístup k dolarům, je může utratit v diploobchodech, kde lze od roku 1993 nakupovat za dolary. Litr mléka zde stojí 1,6 dolaru, kanadský steak vyjde na 6 a půl dolaru za kilo a kilogram krájené šunky stojí téměř 14 dolarů. To je více než průměrná měsíční mzda na ostrově.

Nicméně dosáhnout toho, aby se na každém stole denně objevil dostatek masa, čerstvé zeleniny a potravin obsahujících škrob, bude velmi obtížné. "Jídlo je nadále to nejdůležitější a nejnaléhavější ze všech našich problémů," upozorňuje kubánský viceprezident Carlos Lage.

Kubánci jedí méně, než doporučuje WHO
Podle údajů kubánské vlády průměrný dospělý Kubánec konzumuje denně 2585 kalorií a 68 gramů bílkovin. Na počátku krize v roce 1993 to bylo jen 1940 kalorií a necelých padesát gramů bílkovin.

Světová zdravotnická organizace doporučuje jako minimální denní dávku přísun 2700 kalorií a 20 až 30 gramů bílkovin. Akutní je ale stále nedostatek mimo Havanu, zvláště v provincii Guantánamo a na části východní Kuby, které poničilo sucho.

Těžké časy nastaly po rozpadu východního bloku
Krize se ale přesto celkově zmírňuje. Těžké časy, které následovaly po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, byly oficiálně nazvány zvláštním obdobím. Obzvláště silně bylo na ostrově zasaženo dobytkářství.

Kuba začala dovážet víc potravin prostřednictvím zahraničních odboček amerických společností jako Central Soya, Del Monte či International Multifoods. USA ale přitvrdily embargo. Firmy tak ztratily možnost na ostrov prodávat.

Kubánci začali vynechávat jídla nebo jedli méně, případně konzumovali každý den stejné jídlo. Někteří ve městech ilegálně chovali ve vanách prasata a na balkonech a dvorcích se objevily slepice.

Zemědělci dávají státu jen část produkce
Když se sociální zabezpečovací síť ocitla v ohrožení, vláda v září 1993 restrukturalizovala svůj centralizovaný potravinový systém. Velké státní zemědělské podniky byly rozdrobeny na menší jednotky, které přešly do vlastnictví a pod vedení pracovníků. Nyní obhospodařují téměř polovinu obdělávané půdy na ostrově. Menší parcely přešly do rukou jednotlivých farmářů.

Rolníci sice stále musejí část své produkce prodávat státu, ale zbytek mohou prodat na volných tržištích. "Tyto trhy pomáhají zajistit uspokojení potřeb potravin pro každého," poznamenala Dayneris Martínezová, která na největším havanském zemědělském tržišti Cuatro Caminos prodává vepřové čelisti a nožičky za cenu přesahující dva dolary za kilogram.

Ulice v Havaně, čtvrť Cerro.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.