Část škol už spravuje kraj

Vysočina - V první etapě předávání škol a školských zařízení ze správy okresních úřadů již přešlo pod krajský úřad osmadvacet převážně středních škol Jihlavského okresu. Další dvě vlny se chystají ještě v tomto roce. "Celkem bude kraj hospodařit v téměř sto padesáti školách a školských zařízeních. Část pravomocí bude vykonávat ještě v dalších zhruba osmi stech školských organizacích," sdělil vedoucí odboru školství krajského úřadu Zdeněk Ludvík.

Komplikace, které s sebou přináší předávání školních zařízení, vypadají mnohdy neřešitelně. Různé předpisy a vyhlášky fungují bez vzájemné propojenosti, a tím se navzájem vylučují. Například u škol, které nemají právní subjektivitu (bývají to hlavně mateřské školy a menší základní školy), jmenuje ze zákona ředitele školy krajský úřad. Zřizovatelem je ale obecní nebo městský úřad. Ten na oplátku podle jiného zákona jmenuje vedoucího organizační složky, tedy vedoucího školy. "Jestli to má být jedna a táž osoba, nebo jak si mají rozdělit pravomoci, nám ale žádný právník ani poslanec není schopen vysvětlit," stěžuje si Zdeněk Ludvík.

Situaci ještě více komplikuje další subjekt - okresní úřad, který do chodu takového zařízení rovněž zasahuje, a to tím, že zaměstnává jeho učitele a další pracovníky. Do organizace například jedné mateřské školy tedy mluví zástupci obce, okresu i kraje. Takových školek je na Vysočině více než tři sta a základních škol bez právní subjektivity ještě další dvě stovky.

Problémy při přebírání jednotlivých zařízení však nejsou jen legislativního charakteru. V několika případech komplikují předání nevyjasněné majetkové vztahy mezi státem a obcemi nebo soukromými osobami. "Například u školního statku v Třebíči není dořešeno pětadvacet restitučních nároků," uvedl Zdeněk Ludvík.

Přestože legislativně již osmadvacet školních zařízení pod krajský úřad spadá, do jejich provozu ani výuky není nijak zasahováno. "Na naší škole se zatím nic nezměnilo. Spolupráce s krajským úřadem pokračuje, a to i díky tomu, že někteří pracovníci dřívějšího školského úřadu, pod který jsme spadali, teď úřadují právě na kraji," mínil ředitel jihlavské průmyslové školy Miroslav Vítů. Také Milan Mikulášek, ředitel plavecké školy při jihlavském bazénu, která přešla pod krajský úřad, potvrzuje, že se na jejich zavedeném výukovém programu nic podstatného nezměnilo.

Druhá etapa převodu škol plánovaná na první prázdninový den zahrnuje oblasti Třebíčska a Havlíčkobrodska. Poslední, třetí vlna, se letos v říjnu dotkne škol v okresech Žďár nad Sázavou a Pelhřimov. V odlišných termínech se budou předávat školy, které nezřizovalo ministerstvo školství, ale ministerstvo zemědělství. To jsou převážně zemědělské školy a zemědělská nebo lesnická učiliště. Školní zařízení zřizovaná ministerstvem vnitra zůstanou i nadále v jeho pravomoci.

Na Vysočině funguje téměř tisíc škol a školních zařízení. Osmnáct z nich je soukromých, šest zřizují církevní organizace a zbývající jsou ve správě krajského úřadu nebo obcí. Zřizovatelem téměř všech mateřských, základních škol a školních jídelen, kterých je v regionu 750, zůstanou obce. Kraj bude spravovat střední a vyšší školství, a také speciální školní zařízení.

Dětí výhledově ubude, školy se sloučí, či zruší

Vzhledem ke snižujícímu se počtu dětí bude krajský úřad nucen časem některé třídy a později i školy, které přecházejí pod jeho správu, slučovat a také rušit. "Z pedagogického hlediska je lepší, když máme ve třídách menší počet žáků. Finančně je to však neúnosné," komentoval ubývající počet školáků a studentů vedoucí odboru školství kraje Zdeněk Ludvík.

"Počty dětí nastupujících do středních škol známe na patnáct let dopředu. Nejsou to žádné vykonstruované prognózy, ale přesné počty již narozených dětí. Za patnáct let se tak dostaneme na pouze šedesátiprocentní zaplněnost jednotlivých zařízení," upřesnil vedoucí odboru školství Vysočiny.
Které konkrétní školy a v jakých obcích se budou rušit nikdo neumí říct.

"Rozhodně nechceme rušit umělecké školy, domy dětí ani dětské domovy," vypočítal Zdeněk Ludvík. Systém základních uměleckých škol a domů dětí, který již dlouho v Česku funguje, je podle něj vzorem pro ostatní evropské země, například Francii. "Nemůžeme na jedné straně mluvit o drogové prevenci a předcházení kriminalitě mládeže a zároveň rušit domy dětí a umělecké školy, které právě tuto funkci plní," vysvětlil vedoucí krajského školství.

Přestože by to bylo finančně výhodnější, nechystá se krajský úřad slučovat ani dětské domovy. V těchto zařízeních se totiž jejich zřizovatelé a provozovatelé snaží napodobit strukturu rodiny, a to není možné při společném pobytu mnoha desítek dětí. "I ve větších dětských domovech, které mají například čtyřicet dětí, jsou vytvořeny skupiny tak, aby co nejlépe nahradily rodinný kruh," řekl Zdeněk Ludvík. Zástupci krajského školství se tedy budou snažit zachovat více menších dětských domovů, i přes finanční nevýhodnost tohoto řešení.

Rušení škol se dotkne středního a učňovského školství. "Do jednání o zachování nebo zrušení zařízení bude zasahovat velké množství subjektů. Nelze pouze říci: máme mnoho průmyslových škol, a tak tři zrušíme. Důležitá je poptávka po absolventech škol, možnost dojíždění, která je tady na Vysočině velmi nepříznivá, a mnoho dalších hledisek. Nechceme nic uspěchat, rozhodující slovo bude mít zastupitelstvo kraje," mínil Zdeněk Ludvík.