Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Část poslanců odmítá, aby stát vyplatil církvím 267 miliard

  14:44aktualizováno  14:44
Dohoda mezi církvemi a vládní komisí o majetkovém vyrovnání zřejmě nebude mít ve Sněmovně snadnou cestu ke schválení. Některým poslancům ODS se nelíbí způsob, jakým má stát ukradený majetek splácet. Na úrocích má totiž církev dostat navíc 184 miliard korun. Poslanci žádají další jednání.

Politici většinou uznávají, že je potřeba uhradit církvím škody, které jim způsobil komunistický režim. Neshodují se ale, jak. Ilustrační foto. | foto: Jitka GráfováiDNES.cz

Stát by měl podle dohody církvím vyplatit 83 miliard korun. "Ty by splácel postupně během šedesáti let. Včetně úroků, které budou činit 4,85 procenta ročně, by tak stát církvím zaplatil celkem 267 miliard," uvedl v tisku ministr financí Miroslav Kalousek. - více zde

"Představuju si, že se o tom bude ještě jednat, protože toto je opravdu překvapivé řešení. Je překvapivé, protože je použita metoda, která jde mimo rámec dosud známých restitucí po roce 1989," řekl poslanec a exministr financí Vlastimil Tlustý.

Při vracení majetku se podle něj dosud používala buď naturální restituce, tedy vydání majetku, nebo náhrada podle starých odhadních předpisů. Způsob, kdy stát církvi její majetek splácí s úroky, podobně jako by od ní měl úvěr, jde podle Tlustého mimo dosavadní restituční praxi.

Podle Kalouska ale bude dohoda pro stát výhodná. "Tím, že vyplatíme finanční náhradu, odblokujeme tisíce hektarů půdy i nemovitostí a stát bude tento majetek moci privatizovat," řekl již dříve MF DNES.

Němcová: Částka se vyšplhá na příliš velkou sumu
Dohodnuté řešení církevních restitucí se nelíbí ani místopředsedkyni sněmovny za ODS Miroslavě Němcové, která v komisi vyrovnání s církvemi dohadovala. Pokud by návrh vyrovnání zůstal v současné podobě, měla by prý velký problém jej ve Sněmovně podpořit, řekla.

Problém je podle Němcové v tom, že se částka, kterou stát vyplatí, vyšplhá kvůli úrokům na příliš velkou sumu. Zvážit by se podle ní také mělo, zda finanční vyrovnání s církvemi nevybočuje z mantinelů restitučních zákonů.

Další debatu mezi poslanci ODS o podobě majetkového vyrovnání s církvemi očekává i poslanec a ekonomický expert ODS Michal Doktor. Sám nechtěl obsah návrhu hodnotit, protože jej prý zatím podrobně nezná.

"K nějaké dohodě, která povede k trvalému narovnání vztahů mezi církvemi a státem, dojít musí. Já teď jen nejsem schopen posoudit, jestli takto navrhovaná smlouva je ta správná a případně nezvýhodňuje jednu církev nad ostatními," řekl.

S Kalouskem ale souhlasí v tom, že splátky rozložené v dlouhém čase jsou pro stát jedinou schůdnou metodou, jak se s církvemi může finančně vyrovnat.

Vláda bude plán odškodnění církví posuzovat začátkem příštího roku. Když ho prosadí v parlamentu, budou církve dostávat náhradu od roku 2009.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.