Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Část polní nemocnice už letí do Afghánistánu

  17:33aktualizováno  17:33
Na pomoc raněným vojákům z mezinárodní mise ISAF v Aghánistánu se vydala první část české polní nemocnice. Z letiště v Praze-Kbelích odletěli odpoledne chirurg, anesteziolog, dvě sestry a zdravotník. Armáda přitom původně prohlašovala, že přesun zdravotníků začne až v pondělí.

"Musíme se řídit přepravními kapacitami britské strany," vysvětlil velitel nemocnice Jindřich Sitta. Zázemí Čechům totiž kompletně poskytnou jejich britští kolegové v mezinárodní misi. Po nedělním přesunu do Británie čeká v pondělí vojáky čtrnáctihodinová cesta do afghánských linií.

Další lékaři a ochranná jednotka odjedou do tří týdnů, zbytek české kontingentu do do šesti týdnů. Celkem bude v Afghánistánu maximálně 200 českých lékařů, zdravotníků a vojáků k jejich ochraně.

Nemocnice bude vrcholovou zdravotnickou etapou celého kontingentu ISAF, který dnes čítá zhruba 5000 lidí. Dosud v oblasti působila pouze britská polní nemocnice o 40 lidech.

Čeští lékaři mají podle plánu strávit v Afghánistánu půl roku a budou mít na starosti vedle vojáků ISAF i pomoc místnímu obyvatelstvu. S přepravou na místo akcí bude pomáhat britská armáda, předpokládá se kombinovaný letecký a pozemní přesun.

Náklady na vyslání nemocnice se odhadují do konce roku na 612 až 780 miliónů korun. S misí musí souhlasit parlament. Vláda bude mít zřejmě potíže s tím, aby byla nemocnice financována z dluhopisů.Podle opozice by měla pro vyslání nemocnice najít úspory v rozpočtu.

Obnova válkou zničeného Afghánistánu je i hlavním úkolem prozatímní vlády premiéra Hamída Karzáího, která má podporu mezinárodního společenství. S cílem navrátit místní obyvatele zpět do normálního života zde vyvíjí činnost i řada organizací v čele s OSN.

Zatím půlroční mandát jednotek ISAF (International Security Assistance Force) schválila Rada bezpečnosti OSN rezolucí číslo 1386 z 20. prosince 2001. Ve stejný den o účasti českých vojáků v misi rozhodl Senát (19. prosince Poslanecká sněmovna).

Vojáky nabídlo celkem 22 států (včetně ČR), stav k 9. březnu byl podle údajů britského ministerstva obrany, které zveřejnila agentura Reuters, 4370 vojáků z 18 zemí: kromě 13 členských států NATO jsou to i kandidáti vstupu do aliance Bulharsko a Rumunsko, neutrální státy Rakousko a Švédsko a také Nový Zéland.

Mise sídlí v prostorách bývalého kábulského sportovního klubu, který už za vlády hnutí Taliban sloužil jako vojenská základna. Mírové operaci velí první tři měsíce Velká Británie v čele s generálem Johnem McCollem. Britové, kteří zatím dodali
nejvíce vojáků (1800), na konci března předají velení zřejmě Turecku. Jediná muslimská země v silách ISAF nabídla do první fáze operace 261 vojáků. Pokud Turecko převezme velení, posílí svůj kontingent na 800 až 1000 osob.

I když ISAF působí v Afghánistánu pod mandátem OSN, jejich členové nenosí modré přilby. Úkol mise je jasně daný: napomoci mírovému předání moci přechodné vládě. Vojáci operují v Kábulu a okolí - stráží budovy a silnice, patrolují v ulicích, cvičí nové
afghánské bezpečnostní oddíly. V případě potřeby mohou použít síly - podle článku 7 Charty OSN nejen na svoji obranu, ale i v případě ohrožení míru.

Mise si již vyžádala své první oběti a ozbrojené incidenty: Dva němečtí a tři dánští vojáci 6. března zahynuli při výbuchu munice, kterou se chystali zneškodnit; ozbrojený incident s afghánskými obyvateli byl poprvé hlášen 16. února - zahynul při něm afghánský mladík. V souvislosti s vyšetřováním byli dva britští výsadkáři z ISAF posláni 19. února zpět do Británie.

Jednotky ISAF jsou nezávislé na silách USA, které se operace OSN neúčastní. V poslední instanci jsou ale velitelé americké protiteroristické operace nadřazeni velení ISAF. Oproti mírovým jednotkám v hlavním městě Kábulu, Spojené státy se spojenci v těžko přístupných hornatých oblastech paralelně likvidují
vojenskými akcemi poslední zbytky povstalců.

Dvanáctidenní protiteroristické operace Anakonda započaté 2. března se účastnilo téměř 3000 vojáků. Na likvidaci příslušníků Talibanu a teroristů z Al-Káidy se podílelo nejvíce Američanů a Afghánců, dále pak vojáci ze šesti zemí - Kanady, Austrálie, Dánska, Francie, Německa a Norska. Zatím poslední ofenzívu nazvanou operace Harpuna, která navazuje na předchozí akci, zahájili američtí a kanadští příslušníci ozbrojených sil 14. března.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.