Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Část obviněných pohlídají místo vazby elektronické náramky, kývl Senát

  10:52aktualizováno  10:52
Někteří z obviněných v budoucnu neskončí ve vazbě, ale budou hlídání prostřednictvím elektronických náramků. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k posouzení prezident, také ukládá trest obecně prospěšných prací vykonat do roka místo nynějších dvou let.

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Rozšíření možnosti využívání elektronických náramků se zatím v praxi uplatnit nemůže, neboť několik výběrových řízení na dodání těchto monitorovacích zařízení v minulosti zkrachovalo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) senátorům řekl, že nyní ministerstvo v soutěžním dialogu vyjednává se šesti subjekty.

Trestní řád zatím umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma.

Pelikán zažehnal blamáž, v tendru na náramky pro vězně je osm firem

Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného. Byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.

Náramky by mohli mít podle novely ti obvinění, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, ale na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nestačilo uložení alternativního opatření - třeba peněžité kauce nebo dohledu probačního úředníka.

Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a policie, která by obviněného zadržela.

Novela také zruší pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Podle ministerstva jsou pouze formální.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.