Do slovenské metropole dorazil evropský komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na pozvání ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka.
A na schůzce u našich východních sousedů prohlásil, že jazykový zákon, jenž vstoupil v platnost 1. září, není v rozporu s s evropskými či mezinárodními normami. Diplomaticky však dodal, že "část kritiky slovenského jazykového zákona je férová, část přehnaná a zavádějící." Upozornil, že je nutné dovysvětlit některé sporné body.
"Je důležité, aby se na vypracování prováděcích předpisů k novele podíleli politici, nevládní organizace, zástupci menšin i samotní občané," zdůraznil ještě komisař v Bratislavě.
Problémem není zákon, ale způsob jeho přijetí
Třiašedesátiletý Nor v podstatě zopakoval to, co řekl den předtím v Budapešti, kde se setkal s tamním premiérem Gordonem Bajnaiem.
Podle Vollebaeka k napjaté politické atmosféře přispívá spíše způsob, jakým Slováci novelu přijali, než samotný zákon. Na druhou stranu ocenil setkání premiérů obou znesvářených států, kteří se před necelým týdnem v příhraničním městě Szécsény snažili najít způsob, jímž by zmírnili napětí mezi oběma státy. Bajnai tam prohlásil, že se Maďaři budou doporučeními OBSE řídit. - o setkání premiérů čtěte zde
Tradičně komplikované vztahy mezi Bratislavou a Budapeští se vyhrotily červnovým přijetím sporného jazykového zákona. Na Slovensku, kde žije asi desetiprocentní maďarská menšina, se musí od 1. září mluvit na úřadech a v oficiálním styku slovensky, ve slovenštině musí být také veřejné tabule či reklama. - o slovenském jazykovém zákonu si více přečtěte zde
Za prohřešky budou od ledna hrozit pokuty až 5 tisíc eur (přes 127 tisíc korun). Ve své mateřštině mohou příslušníci menšin s institucemi komunikovat jen v místech, kde tvoří nejméně pětinu obyvatel.
