Část ČSSD jde Špidlovi po krku

  • 85
Minimálně deset členů ČSSD nepodpořilo Jana Sokola. Někteří sociální demokraté hovoří o vzpouře proti Špidlovi, kterou zorganizoval exministr Petr Lachnit. Po páteční volbě prezidenta je otázka, zda je sociální demokracie ještě vůbec jednou stranou. Její předseda a premiér Vladimír Špidla nemá situaci zcela pod kontrolou, opět se mu totiž nepodařilo sjednotit svých 70 poslanců.

Možná až dvacet z nich hlasovalo proti vládnímu kandidátovi Janu Sokolovi. Volba byla tajná a hlasy unikly i od lidovců, takže přesný počet "vzbouřenců" nelze zjistit.

I ty nejoptimističtější odhady (pro Špidlu) ovšem hovoří o deseti lidech z řad sociální demokracie. Šéf poslanců ČSSD Milan Urban dokonce prohlásil, že bude "zvažovat, jestli má cenu vést takový klub".

Zemanovi stoupenci o sobě dali vědět
Svou roli sehráli členové ČSSD, kterým se ve straně přezdívá Zemanovi pohrobci. Vzpouru podle několika sociálních demokratů zorganizoval exministr pro místní rozvoj, poslanec a sociální demokrat Petr Lachnit.

Za zády měl podle nich bývalého předsedu ČSSD a neúspěšného kandidáta minulé volby Miloše Zemana. Lachnit se k těmto informacím nechtěl vůbec vyjadřovat, odmítal odpovídat na otázky. Z Hradu ovšem odcházel s úsměvem.

V ČSSD se v pátek revolta označovala jako Zemanova pomsta z Vysočiny. "Jde o pomstu za to, že lidé kolem Špidly, například předseda sněmovny Lubomír Zaorálek, zařídili, aby se Zeman nestal prezidentem," vysvětloval situaci v ČSSD jeden z poslanců strany.

Nešlo přitom jen o volbu prezidenta. Skupince, kterou ve sněmovně reprezentuje Lachnit, jde i o to, aby na jarním volebním sjezdu získala zpátky ztracený vliv na rozhodování.

V cestě jim stojí nejen Špidla nebo Zaorálek, ale také unionisté a lidovci ve vládě. Ti totiž velmi tlačí na to, aby Zemanovi pohrobci zůstali bez vlivu. Kromě jiného proto, že mnoho z nich je podezřelých z nekalých praktik z doby, kdy zastávali funkce ve státní správě Jde například o podezřelé zakázky na některých ministerstvech.

"Nevnímám to jako revoltu, vnímám to jako určitou neujasněnost naší politiky, tedy neujasněnost pro někoho. Budeme o tom ještě hluboce diskutovat," říká k tomu Špidla.

DÁLE ČTĚTE

3. volba on-line (28. února)
2. volba (24. ledna)
1. volba (15. ledna)

Projev Václava Klause po zvolení

Klaus: Od předsedy třídy k prezidentovi

FOTOGALERIE

Projev Václava Klause
Projev Jana Sokola

Kandidáti o sobě: rozhovory

Lámat chleba se bude na březnovém sjezdu ČSSD
"Špidlovu kandidaturu na předsedu strany na sjezdu asi zemanovci neovlivní. Ale nechávají se slyšet, že za to budou tlačit na konec vlády s lidovci a Unií svobody," řekl v pátek jeden z členů vedení ČSSD.

"Oni vědí, že nemají sílu nahradit Špidlu. Jediný, kdo za něj přichází do úvahy, je Gross, ale ten to odmítá. Takže se dá čekat, že se pokusí před sjezdem ovlivnit co nejvíce delegátů z regionů, kteří by pak chtěli, aby Špidla rekonstruoval vládu, aby vytvořil menšinový kabinet, kterému by vyslovili důvěru komunisté," řekl jeden z poslanců ČSSD.

Jak velká skupina se za několik týdnů postaví proti Špidlovi, se zatím nedá odhadnout. Špidlovi zatím vyslovuje podporu většina regionálních organizací. Zemanovi pohrobci ale proti němu jistě využijí to, že je ČSSD pod jeho vedením nejednotná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video