Část ČSSD dál tlačí Motejla na Hrad

  • 135
Otakar Motejl, který propadl v prezidentském referendu ČSSD, se ještě pořád může stát prezidentem. Snaží se o to část vedení sociální demokracie, která se brání myšlence, že by příští rok na Hradě usedl Miloš Zeman.

Především spolupracovníci a příznivci předsedy Vladimíra Špidly chtějí, aby jejich kandidát uspěl už v první volbě, a nedošlo tak na druhou, do které chce jít vítěz referenda Zeman.

Motejl v referendu skončil třetí, až za exministrem spravedlnosti Jaroslavem Burešem. Nárok na první kolo volby hlavy státu by tak měl mít Bureš. Ale podle předběžných odhadů má Bureš menší šanci uspět v hlasování parlamentu než Motejl.

V sobotu na jednání nejvyššího orgánu ČSSD se proto chystá plán. Motejlovi příznivci navrhnou nerespektovat výsledek referenda a pokusí se přesvědčit několik desítek představitelů ČSSD, aby nominovali "průchodného" Motejla. MF DNES to potvrdil vysoce postavený člen strany.

Také vicepremiér Pavel Rychetský a ministryně Petra Buzková naznačili, že Motejl má ještě šanci. Oba argumentují slabou účastí v prezidentském referendu.

Unie svobody a KDU-ČSL dávají najevo, že je pro ně přijatelnější Motejl. Například poslankyně Hana Marvanová tvrdí, že Bureše nepodpoří.

Proč nechce Špidla Zemana na Hradě

Předseda ČSSD Vladimír Špidla dělá vše proto, aby se jeho předchůdce Miloš Zeman nestal prezidentem, ale zároveň mu telefonuje na chalupu na Vysočině, aby šel za sociální demokraty už do první volby hlavy státu.

Tento rozpor má vysvětlení. Špidlův telefonát přitom neznamená: „Změnil jsem názor a teď tě chci za prezidenta“. ČSSD, nejsilnější politické straně v Česku, totiž hrozí, že v první volbě neprosadí žádného svého kandidáta a zvítězí Václav Klaus - předseda ODS a zatím jediný oficiálně nominovaný uchazeč o prezidentský post.

„Jsem přesvědčen, že prezident bude zvolen v první volbě a když nenasadíme sociálnědemokratickou postavu, tak riskujeme, že to bude někdo jiný. Nejpravděpodobnější se mi jeví Václav Klaus,“ prohlásil včera pro BBC Špidla.

Na české politické scéně je jen málo tak znesvářených politiků, jako jsou Špidla a Klaus. Proto je pro současného premiéra menším zlem, když se prezidentem stane Zeman.

Špidla a také většina nejužšího vedení ČSSD se přesto ještě nevzdávají jiné varianty. Tedy, prosadit „sociálnědemokratickou postavu“ hned napoprvé a nedopustit druhou volbu, do které by už Zeman šel. 

Důvodů, proč se Špidlovým lidem v ČSSD příliš nelíbí představa Zeman - prezident, je hned několik.

Expremiér dal po letních volbách do sněmovny několikrát najevo, že se mu nelíbí spojení sociálních demokratů, lidovců a unionistů ve vládě. V rozhovoru pro MF DNES ji Zeman dokonce označil jako „upatlanou ad hoc koalici s těsnou většinou“. Špidla tak má oprávněné obavy, že by se Zeman snažil jeho kabinet zničit.

Dalším důvodem jsou nechvalně proslulí Zemanovi spolupracovníci z dob, kdy byl premiérem. Někteří jeho poradci, v čele s Miroslavem Šloufem, stojí za dosud nevyjasněnými aférami, v nichž mnohdy hrálo hlavní roli podezření z korupce. Riziko, že by se tito lidé dostali se Zemanem k moci, je obrovské.

V neposlední řadě by Zemanův nástup mohl ohrozit Špidlu ve vedení sociální demokracie. Zeman se stal za roky svého předsedování v ČSSD nesmírně populární mezi sociálními demokraty.

Dokázala to i ta část prezidentského referenda, ve které hlasovali členové strany. Zeman v něm získal většinu hlasů. Jako prezident by se stal opět významným členem ČSSD, a tím by sebral část stranické moci Špidlovi.

Sám Zeman už naznačil, že by chtěl být vlivným prezidentem. „Není to představa prezidenta moralizujícího na obláčku,“ řekl v říjnu HN. Z jeho výroku je zjevné, proč se Špidla snaží zabránit Zemanovi v cestě za prezidentským křeslem.       

Podle informací deníku Právo dali předseda ČSSD Špidla a jeho první místopředseda Stanislav Gross o víkendu poprvé nahlas najevo svůj odpor k Zemanovi.

Oba měli na schůzce s představiteli krajských organizací strany říci, že by s příchodem Zemana mohlo dojít k rozštěpení ČSSD. Zeman by podle nich na sebe strhl pozornost médií i veřejnosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video