Přední český jazykovědec Karel Oliva v on-line rozhovoru se čtenáři připustil, že by se v oficiálním psaném jazyce mohlo ustálit i používání smajlíků.
"Myslím, že se tam časem dostanou. A myslím to vážně: mají v zásadě stejnou funkci jako třeba vykřičník nebo otazník, takže až se elektronická komunikace rozšíří natolik, aby se pravidla pravopisu dělala i pro ni, nepochybně budou v takových pravidlech i emotikony," nastínil šéf Ústavu pro jazyk český.
Odpovědi Karla Olivy čtěte zde |
Oliva také zopakoval, že kandidátem na změnu spisovného jazyka je tvar "abysme" nebo "aby jsme" místo dosud jediné správné možnosti "abychom". Jeho reálný nástup vidí v řádu desítek let na padesát procent.
Karel OlivaJazykovědec a ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Zajímá se hlavně o syntax jazyků včetně jejich implementace do počítačových aplikací. Podílel se například na korektoru českého jazyka pro sadu Microsoft Office. Vystudoval matematickou lingvistiku, mluví anglicky, bulharsky, italsky, německy a rusky; částečně ovládá i řadu dalších jazyků. |
Jakákoliv změna v pravopisu má obvykle řadu odpůrců. Proč ale lidé vlastně nejsou rádi, že se jazyk mění podle toho, jak mluví? ptal se jeden ze čtenářů.
"Myslím si, že je to proto, že jazyk má i svou estetickou stránku, která je velmi konzervativní - a která je navíc u relativně malého národa vnímána velmi citlivě. A vždy se najde dost jedinců, kteří tuto stránku nekriticky nadřadí nad jiné aspekty," vysvětlil Oliva
Připouští, že některé nové tvary znějí hrozně, dodává ale, že vývoj je základní vlastností jazyka.
Spisovnými by se mohla stát například i slova z internetového názvosloví jako "vygooglovat" či "mejlovat". Slovo "imič" nebo "imidž" chápe spíše jako znásilňování originální formy (image) a zdůvodnil to tím, že například toto slovo obecně do mluveného jazyka příliš neproniklo.
"... ale dovolím si předpovědět, že se to za nějakou dobu prosadí, srovnejte 'džem' a 'džíny'. Asi nikdo už nepíše 'Jahodový jam', i když 'jeansy' občas ještě zachytíme," zamýšlí se.
Psaní čárek "po anglicku" nehrozí
Používat čárky za příslovečným určením, jako je tomu například v angličtině, Oliva odmítl. "Nemyslím si, že by se pravidla interpunkce měla měnit. Fungují dobře, pomáhají členit větu na správně podcelky ... a 'anglická' čárka po příslovečném určení by tyhle kvality české pravopisné normy ohrozila."
Jedna z otázek směřovala na spisovnost slova Česko. Olivu samotného slovo netěší, ale chápe, že už se vžilo. Nicméně oficiálním názvem rovným České republice podle něj není.
"Zkrátka naše předky nikdy ani nenapadlo spojovat tak rozdílné entity, jako jsou Čechy, Morava a Slezsko, do jediného pojmu (a slova tento pojem označujícího), to přinesla až naše doba :-)))," uzavírá smajlíkem Oliva.
