Ne na každé horečnaté onemocnění se totiž tyto léky hodí. Na choroby způsobené viry (běžná nachlazení) antibiotika nezabírají a léky je potřeba nasadit, jen když se objeví komplikace.
Nadměrná konzumace antibiotik totiž lidský organismus zatěžuje a může vyvolat alergie. "Deset až dvacet procent dětí je už alergických na některé z antibiotik," varoval primář dětského oddělení liberecké nemocnice Martin Zítek. Dva hlavní nešvary v ordinacích jsou, že lékaři předepisují antibiotika preventivně, takzvaně pro jistotu, a že je někteří rodiče bezdůvodně po lékaři vyžadují.
Test odhalí i slepé střevo
Krevní test s názvem CRP má zjistit, zda je v krvi takzvaný C-reaktivní protein. Ten signalizuje bakteriální zánět. "Test usnadní i diagnózu zánětu slepého střeva," uvedl pražský pediatr Milan Kudyn. Jak dodal, ve světě to není žádná novinka.
"Okoukali jsme to v Německu, kde to má každý lékař na stole. Výsledek je během pár minut, zatímco dosud musel lékař čekat na laboratoř, a tak mnohdy předepsal antibiotika pro jistotu. Řada lékařů má přístroj už delší dobu, jenže jim VZP testy neproplácela. Dohodli jsme se už předtím s bankovní pojišťovnou, teď konečně zareagovala i největší VZP," řekl Kudyn. Lékaři si přístroj začali sami pořizovat proto, že jim šetřil náklady na léky.
Rezistence - světová hrozba
Antibiotika jsou sedmými nejpředepisovanějšími preparáty, VZP za ně ročně vydá miliardu korun. Za krevní testy nyní zaplatí 2,5 milionu. Zdaleka přitom nejde jen o peníze. Experti ve světě jsou stále víc znepokojeni tím, že antibiotika přestávají zabírat, protože bakterie se vůči nim stávají imunní. Globální problém zvaný rezistence souvisí právě s nadměrným předepisováním antibiotik, zejména rovnou těch silnějších místo základního penicilinu.
Rizikové je však i podávání antibiotik zvířatům, aby lépe rostla. Masem se pak totiž dostávají do lidského organismu. Nebezpečné je i to, když lidé antibiotika nedoberou nebo si preparáty zbylé v domácí lékárně naordinují sami.
