To je lepší varianta. Lze si však představit i horší cesty. Například u cizinců, které by Le Pen nejraději vrátil tam, odkud přišli. To se totiž může obrátit proti všem. Nejen proti Alžířanům a Maročanům (které by rádi vystěhovali i jinde v Evropě), ale také proti Britům, Němcům, Čechům - prostě proti všem Nefrancouzům.
Ještě horší je, že v Le Penových stopách může Francie dospět také k osvojení hesla "Francie především" a k prosazování "národních zájmů" doslova proti všem. Půjde-li Francie touto cestou, můžeme se jen modlit, protože to bude hrozba i pro nás. Pak totiž může přijít chvíle, kdy i Němci či Poláci s odvoláním na příklad Paříže (a také Říma) prohlásí, že mají rovněž "národní zájmy", které v žádném případě nemohou brát ohledy na potřeby ostatních - Čechů, Slováků, Dánů.
Ne že by z toho nutně musely být další násilné střety. Natolik se Evropa snad už poučila. Ale pokud Le Penův duch ovládne Francii a Evropu, čekají nás léta zuřivých sporů, kdy se politici budou předhánět v demagogii a kdy neudělají nic pro své občany - prostě proto, že nebudou moci.
V Evropě už totiž nelze jednat jen tak, že stát něco prohlásí za svůj "národní zájem" a začne jej prosazovat. Pokud pro tento "zájem" nezíská i souhlas ostatních států, jsou mu takové deklarace málo platné, dokonce i když je to velmoc jako Francie.
Bude dobré, pokud Francie správně pochopí, kde musí vyslyšet Le Penův hlas, a kde se naopak nesmí nechat svést slovy demagoga. A bude dobře, když lepenovské lekci budou věnovat pozornost politici i jinde.
