Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čas má místo Greenwiche určovat cesium, Britové si to berou osobně

  17:55aktualizováno  17:55
Na padesát vědců zasedá na okraji Londýna, aby pod patronací britské akademie věd projednali novou definici času. Ta by se měla zcela obejít bez slunečního času měřeného podle hvězdárny v Greenwichi a dát přednost času atomovému, který je měřen oscilací cesia. Britové si však ztrátu takzvaného GMT berou velmi osobně.

Bude se londýnský Big Ben řídit podle nového atomového času a nebo si starosvětsky ponechá ten z nedalekého Greenwiche? | foto: Profimedia.cz

Nová definice by měla uvrhnout dosud panující GMT (čas na greenwichském poledníku považovaný za "světový") v zapomnění. Právě to vyvolává velké vášně v britském tisku, který v tom vidí ztrátu "120 let trvajícího symbolu velmocenské role viktoriánské Velké Británie", jímž GMT podle agentury AFP je.

Greenwich Mean Time (GMT)

se stal obecně uznávaným světovým časem od mezinárodní konference ve Washingtonu v roce 1884.

"Chápeme, že Britové bolestně pociťují ztrátu GMT," říká Elisa Ariasová, ředitelka Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM), sídlícím v Sevres u Paříže. Je však podle ní třeba přizpůsobit definice všech jednotek a měr nejnovějším poznatkům vědy, které navíc poskytují údaje neměnné v důsledku změny prostředí.

Nová definice by se měla zcela oprostit od "slunečního času", založeného na rotaci Země kolem své osy a měřeného už přes 200 let na základě poledníku procházejícího hvězdárnou v Greenwichi. Má vycházet z "atomového času", daného oscilací atomu cesia. Tato časomíra se již od roku 1972 používá v podobě univerzálního koordinovaného času (UTC), vypočítaného v 70 laboratořích po celém světě v "atomových" hodinách.

Atomový čas je mnohem přesnější a liší se o zlomky sekundy od času definovaného rotací Země. Aby udržel krok se zemskou rotací, musí se téměř každoročně nastavovat o jednu sekundu, obdobně jako se v přechodném roce přidává v únoru do kalendáře jeden den.

Toto přizpůsobování přesnějšího času nepřesnému by nyní mělo podle návrhu vědců ustat, tedy opustit slaďování atomového času s GMT. Změna je nezbytná pro fungování telekomunikačních i satelitních sítí, především navigačních, jako je americká GPS i připravované sítě jako evropská Galileo, ruská Glonass a čínská Pej-tou. "Tyto sítě nutně potřebují synchronizaci na nanosekundy," zdůrazňuje Ariasová.

Za 600 let by se atomový čas lišil od slunečního o hodinu

Dosud některé systémy přidávanou přechodnou sekundu respektovaly, jiné ne, a jejich mezioperabilita tak byla narušena. Nynější zasedání proto připraví návrh na zrušení vkládané sekundy, lednová konference Mezinárodní telekomunikační unie (UIT) bude o jeho přijetí hlasovat. Pokud bude návrh přijat, začne se atomový čas postupně vzdalovat slunečnímu, a to o minutu za 60 až 90 let, a o hodinu asi za 600 let.

Další změny soustavy SI

Nových definic se v minulosti dočkaly i další základní jednotky. Například metr byl původně odvozen od délky zemského poledníku, později se začal užívat jeho prototyp umístěný v BIPM - tyč ze slitiny platiny a iridia. V roce 1983 však byla základní jednotka délky definována na základě rychlosti světla ve vakuu. V praxi pro běžné občany to ale nezměnilo nic.

Právě o to se ale opírá britský odpor proti změně. "Britský postoj vychází z toho, že bychom měli zůstat u reálného času tak, jak ho lidé pociťují, a který je založen na otáčení Země, nikoli na atomových hodinách," prohlásil státní tajemník pro vědu a univerzity David Willetts.

Jiní ale v tomto postoji spatřují oživení staré britsko-francouzské rivality, protože BIPM "vítězící" nad GMT sídlí v Paříži. Zdrženlivá je ale i Čína, která je tradičně nedůvěřivá vůči čemukoli, co nevychází z "Říše středu".

Ve snaze zlomit odpor oponentů proto možná britská akademie věd Royal Society navrhne ponechat v nové definici otevřená dvířka pro budoucí další upřesnění. "Konference měr a vah může být pověřena uvažovat o jiných způsobech, jak sladit čas s rotací Země," naznačila Ariasová. Například přidat hodinu jednou za několik set let. "Na hodinové skoky jsme si již zvykli zavedením letního času, a v tomto případě by to nijak časté nebylo," dodala.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.