Obličejem dolů se ve středověku pohřbívali lidé, kteří byli vyloučeni ze společnosti. Ostatní se báli, že je jinak budou navštěvovat ze záhrobí.
"Našli jsme ji v Kostelní ulici pouhých dvacet centimetrů pod povrchem. Byla pohřbena obličejem dolů a v ruce měla pět pražských grošů Jana Lucemburského z let 1310 až 1330," řekl ke kostře archeolog z libereckého Severočeského muzea Petr Brestovanský.
List Právo citoval antropoložku Hanu Brzobohatou z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. Ta možnost nálezu kostry čarodějnice či vampýrky popírá. "Podle všeho patřily ostatky muži. Vypovídá o tom tvar pánve, výška, ale jsou tu i další mužské znaky, které jsem nalezla," uvedla Bohatá.
Tak či tak, podobné nálezy jsou velmi vzácné. Kostra je unikátní i tím, jak dobře je zachovalá. Je také možné, že člověk spáchal sebevraždu, pak by podle dobových pravidel nesměl být pochován v posvěcené půdě. "Nebo se vymykal nějakou anomálií," nabízí jinou možnost Brestovanský.
Od září vystaví archeologové unikátní pozůstatky v Muzeu Trojzemí, které vznikne na hrádeckém náměstí v původním hrázděném domě. "Bude ve vitríně s klimatizací s nasvícenými mincovními nálezy. Nic podobného v Česku vystaveno není," upřesnil archeolog.
Při přestavbě hrázděného domu narazili vědci také na studnu. Postavili ji nejstarší technikou pomocí obrovských kamenů. Sloužila jako zásobárna vody pro Hrádečany.
"Je stará minimálně pět set let, takže je to patrně nejstarší středověká studna na našem území," myslí si Brestovanský.
