Na Kroměřížsko začali přilétat čápi. Tohoto ornitologové vyfotili na komíně v Břešti, další hnízdí v Záhlinicích.

Na Kroměřížsko začali přilétat čápi. Tohoto ornitologové vyfotili na komíně v Břešti, další hnízdí v Záhlinicích. | foto: Jiří Šafránek

Čápi bílí se vrátili z teplých krajů, několik jich přečkalo zimu doma

  • 13
Do země se vrátili jedni z našich největších ptáků, čápi bílí. Podle ornitologů přiletěli přesně na čas, přestože letošní zima byla dlouhá a tuhá. První z čápů už se vrátili na přelomu února a března a několik ptáků se dokonce rozhodlo přezimovat doma.

Čápi hnízdící v České republice odlétají přezimovat dvěma směry.

"Část populace ze západních a jižních Čech odlétá přes Gibraltar na západ Afriky do Mauretánie nebo například Ghany. Většina čápů, včetně severočeských, východočeských a moravských ale létá přes Maďarsko, Balkán a Turecko na jihovýchod Afriky do Tanzánie nebo například Zambie," popsal cesty českých čápů šéf kroužkovací stanice Jaroslav Cepák.

Pro čápa bílého jsou přístupné skládky odpadu po celé Evropě. Zatím největším rekordmanem je čapí samec z Liberecka, který zimoval až v Kapském Městě. Za teplejším počasím tak musel uletět asi 9 600 kilometrů.

Ornitologové ročně okroužkují 400 až 500 mladých čápů. Kroužek už dostala asi třetina populace, která u nás hnízdí. Díky tomu mohou čapí páry s velkou přesností sledovat.

"Mapujeme jejich migrační stezky, stanoviště, délku života, postupně se přidává i úspěšnost hnízdění, počet mladých a podobně," dodal Cepák. Díky tomu, že ornitologové zdobí nohy čápů kroužky už od 40. let minulého století, mohou sledovat i vývoj čapí populace.

Hnízdí asi o týden dříve

"Zajímavý je například začátek hnízdění, který se během šedesáti let posunul o týden až deset dnů dříve. Čápi jsou v tomto ohledu přitom konzervativní, takže to znamená nějakou změnu v podmínkách, které tu mají. Například v potravní nabídce nebo v oteplování dnů, o kterých se tolik mluví," míní Cepák.

Při posledním sčítání u nás hnízdilo asi 900 párů čápů, na vejce čápi obvykle zasedají v druhé polovině dubna. Jsou ale i výjimky.

Plastové gumičky připomínají čápům žížaly, které jsou jejich přirozenou potravou."Poslední čtyři roky sledujeme dva páry čápů - z Blatné a Horažďovic, které se rozhodly nelétat na zimu do Afriky, ale přezimovat tady. Lidé na západě Čech je přes zimu přikrmovali například rybami ze sádek, a tyto páry potom hnízdí i o tři týdny dříve než zbytek čapí populace," poznamenal odborník.

Podle něj je jejich rozhodnutí ovlivněno dostupností potravy, může to být i původem čapího páru. "Samec z Blatné se narodil v Bavorsku a může pocházet z populace na hranicích Německa a Francie, která rovněž nemigrovala, protože ji lidé přikrmovali," vysvětlil Cepák.

Ve volné krajině v tuhé zimě nepřežijí

Občas se podle něj najdou jedinci, kteří se pokusí přezimovat v Čechách. Ve volné krajině ale příliš šancí nemají. "Pokud nasněží a pokrývka zmrzne, nedostanou se k potravě. Na začátku zimy jsme monitorovali asi tři jedince, ale nyní nám zmizeli z dohledu. Zimu zřejmě nepřežili," podotkl Cepák.

Plastové gumičky připomínají čápům žížaly, které jsou jejich přirozenou potravou.Ve srovnání s minulostí u nás žije více čápů bílých. V posledních deseti letech jich ale na některých místech markantně ubylo. "Je to například Třeboňsko na jihu Čech, kde jsme dříve napočítali dvacet párů a v posledních letech je jich tu jen pět," uvedl ornitolog.

Podle něj za to může především změna hospodaření na polích a lukách. I když si totiž většina lidí myslí, že čáp se živí převážně žábami, jeho hlavní složkou potravy je hraboš polní. "Čápi zde zřejmě nemají přístup k potravě, protože se k hrabošům kvůli chybějícímu červnovému sečení nedostanou. Dříve toho přitom hojně využívali, slétali se za stroji a hlodavce na posečené louce sbírali," vysvětlil Cepák.

Nejčetnější populace však stále sídlí v jižních a východních Čechách a pak také na jihu a severu Moravy.

ČÁP BÍLÝ

V barvách jeho peří převažuje bílá, jen letky a velké krovky jsou černé. Velký zobák a dlouhé nohy jsou červené. Žije převážně na loukách, v okolí rybníků, ale také poměrně často u lidských obydlí, kde si s oblibou staví svá hnízda na starých vysokých komínech či stožárech. Ve volné přírodě se živí žábami, hraboši, krtky, užovkami, sysly nebo hmyzem. Loví za chůze - tudíž aktivně. Za jeden den může čáp ulovit až 44 hrabošů.
Žijí většinou v páru, který si je věrný celý život. Stavbu a opravu hnízda většinou provádí samec. Ten totiž většinou přilétá ze zimoviště dříve než samice. Hnízda jsou často mohutná a mohou dosáhnout hmotnosti do jedné tuny a jsou víceletá. Do hnízda samice snáší 3-5 vajec bílé barvy, ze kterých se po 30 dnech zahřívání oběma rodiči líhnou mláďata. Pohlavně dospívá čáp až třetím rokem života, hnízdit začíná však ve věku 4 až 6 let a dožívá se 8 až 14 let, přičemž nejvyšší zjištěný věk čápa byl zjištěn 27 let. Čáp je zvláště chráněný druh. Proto je populace těchto ptáků přísně sledována ornitology. Česká republika se v poslední době těší z poměrně slušné populace těchto ptáků.

Zdroj: priroda.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video