Čápi hnízdící v České republice odlétají přezimovat dvěma směry.
"Část populace ze západních a jižních Čech odlétá přes Gibraltar na západ Afriky do Mauretánie nebo například Ghany. Většina čápů, včetně severočeských, východočeských a moravských ale létá přes Maďarsko, Balkán a Turecko na jihovýchod Afriky do Tanzánie nebo například Zambie," popsal cesty českých čápů šéf kroužkovací stanice Jaroslav Cepák.
Zatím největším rekordmanem je čapí samec z Liberecka, který zimoval až v Kapském Městě. Za teplejším počasím tak musel uletět asi 9 600 kilometrů.
Ornitologové ročně okroužkují 400 až 500 mladých čápů. Kroužek už dostala asi třetina populace, která u nás hnízdí. Díky tomu mohou čapí páry s velkou přesností sledovat.
"Mapujeme jejich migrační stezky, stanoviště, délku života, postupně se přidává i úspěšnost hnízdění, počet mladých a podobně," dodal Cepák. Díky tomu, že ornitologové zdobí nohy čápů kroužky už od 40. let minulého století, mohou sledovat i vývoj čapí populace.
Hnízdí asi o týden dříve
"Zajímavý je například začátek hnízdění, který se během šedesáti let posunul o týden až deset dnů dříve. Čápi jsou v tomto ohledu přitom konzervativní, takže to znamená nějakou změnu v podmínkách, které tu mají. Například v potravní nabídce nebo v oteplování dnů, o kterých se tolik mluví," míní Cepák.
Při posledním sčítání u nás hnízdilo asi 900 párů čápů, na vejce čápi obvykle zasedají v druhé polovině dubna. Jsou ale i výjimky.
"Poslední čtyři roky sledujeme dva páry čápů - z Blatné a Horažďovic, které se rozhodly nelétat na zimu do Afriky, ale přezimovat tady. Lidé na západě Čech je přes zimu přikrmovali například rybami ze sádek, a tyto páry potom hnízdí i o tři týdny dříve než zbytek čapí populace," poznamenal odborník.
Podle něj je jejich rozhodnutí ovlivněno dostupností potravy, může to být i původem čapího páru. "Samec z Blatné se narodil v Bavorsku a může pocházet z populace na hranicích Německa a Francie, která rovněž nemigrovala, protože ji lidé přikrmovali," vysvětlil Cepák.
Ve volné krajině v tuhé zimě nepřežijí
Občas se podle něj najdou jedinci, kteří se pokusí přezimovat v Čechách. Ve volné krajině ale příliš šancí nemají. "Pokud nasněží a pokrývka zmrzne, nedostanou se k potravě. Na začátku zimy jsme monitorovali asi tři jedince, ale nyní nám zmizeli z dohledu. Zimu zřejmě nepřežili," podotkl Cepák.
Ve srovnání s minulostí u nás žije více čápů bílých. V posledních deseti letech jich ale na některých místech markantně ubylo. "Je to například Třeboňsko na jihu Čech, kde jsme dříve napočítali dvacet párů a v posledních letech je jich tu jen pět," uvedl ornitolog.
Podle něj za to může především změna hospodaření na polích a lukách. I když si totiž většina lidí myslí, že čáp se živí převážně žábami, jeho hlavní složkou potravy je hraboš polní. "Čápi zde zřejmě nemají přístup k potravě, protože se k hrabošům kvůli chybějícímu červnovému sečení nedostanou. Dříve toho přitom hojně využívali, slétali se za stroji a hlodavce na posečené louce sbírali," vysvětlil Cepák.
Nejčetnější populace však stále sídlí v jižních a východních Čechách a pak také na jihu a severu Moravy.
ČÁP BÍLÝV barvách jeho peří převažuje bílá, jen letky a velké krovky jsou černé. Velký zobák a dlouhé nohy jsou červené. Žije převážně na loukách, v okolí rybníků, ale také poměrně často u lidských obydlí, kde si s oblibou staví svá hnízda na starých vysokých komínech či stožárech. Ve volné přírodě se živí žábami, hraboši, krtky, užovkami, sysly nebo hmyzem. Loví za chůze - tudíž aktivně. Za jeden den může čáp ulovit až 44 hrabošů. Zdroj: priroda.cz |
