|
Nejtvrdší oříšky summitu v Camp Davidu: |
| - Hranice nového státu Palestinců a jeho mezinárodní postavení |
| - Status a suverenita Jeruzaléma |
| - Osud více než 4 milionů palestinských uprchlíků |
| - Budoucnost 170 tisíc židovských osadníků na západním břehu Jordánu a v Gaze |
Izraelský ministr v úřadu premiéra pro záležitosti Jeruzaléma Chaim Ramon v Jeruzalémě mezitím oznámil, že Barak s Arafatem se shodli na výměně území. Podle této výměny Izrael anektuje velké židovské osady na západním břehu Jordánu a náhradou poskytne Palestincům některá izraelská území, která nejsou osídlena Židy.
První dva dny izraelsko-palestinského summitu v americkém Camp Davidu, kde se prezident Bill Clinton pokusí dosáhnout průlomu v blízkovýchodním mírovém procesu, probíhaly v hluboké informační blokádě. Clinton spolu s palestinským vůdcem Jásirem Arafatem a izraelským premiérem Ehudem Barakem se sice nechali několikrát vyfotografovat v areálu víkendového sídla amerických prezidentů ve státě Maryland, neposkytli však žádné informace o tom, jak jednání probíhají.
Pozorovatelé soudí, že americká strana vybrala záměrně venkovské soukromí, které poskytuje sídlo v Camp Davidu, aby mohly být v klidu vyřešeny klíčové problémy po dlouhá desetiletí se táhnoucího konfliktu.
Clinton se nejprve sešel k separátním schůzkám s Arafatem a s Barakem a poté následovala krátká třístranná schůzka. Podle mluvčího Bílého domu Joea Lockharta se schůzky uskutečnily v "dobrém ovzduší a byly seriózní". "Všichni upozornili, že je důležité pustit se do práce, a to okamžitě, protože existující obtíže jsou značné," prohlásil Lockhart.
Při procházce areálem vily vypadali všichni tři představitelé uvolněně a byli neformálně oblečeni. Usmívali se na novináře a nedávali najevo, jak obtížné problémy leží na jednacím stole. Summit se má soustředit hlavně na řešení nejcitlivějších otázek izraelsko-palestinského konfliktu, který by měla ukončit závěrečná mírová dohoda. Ta by měla být podepsána nejpozději do 13. září.
Izraelci se zatím s Palestinci nedohodli na hranicích ani na datu vyhlášení příštího palestinského státu, na budoucnosti židovských osad na Západním břehu Jordánu, na osudu palestinských uprchlíků, ani na statusu Jeruzaléma, jejž obě strany považují za své hlavní město.
Summit v Camp Davidu se koná v nervózní atmosféře hrozby Palestinců, že jednostranně vyhlásí svůj stát, pokud se nedospěje do 13. září k dohodě. Izrael naopak odpověděl tím, že v takovém případě obsadí vojensky palestinská území.
Většina odborníků od summitu neočekává žádný skutečný průlom a někteří se obávají, že v případě jeho neúspěchu by mohla vypuknout nová vlna násilí.
"Camp David 2000 se nestane Camp Davidem 1978, kdy byl podepsán historický mír mezi Izraelem a Egyptem," řekl ve středu v telefonickém rozhovoru pro MF DNES vysoký evropský diplomat, který je znalcem Blízkého východu. "Dovolím si předpovědět, že tady nelze očekávat žádný velký průlom, ale jen dílčí pokrok, například v řešení otázky palestinských uprchlíků. Na druhé straně ale obě strany vědí, že se musí dál domlouvat. Prostě už není cesty zpátky. Camp David máloco posune zásadně kupředu, ale určitě také nebude krokem zpět. Dá se čekat, že lhůta 13. září nebude splněna a že dojde k dalšímu odkladu," uvedl diplomat s tím, že se však podle něj nevyplní ani katastrofické scénáře.
