Britský ministerský předseda v lednu slíbil, že pokud bude v parlamentních volbách v roce 2015 znovu zvolen, pokusí se znovu dojednat podmínky britského členství v EU a vypíše referendum o setrvání své země v unii.
Británie a Evropský soud pro lidská právaCameron v rozhovoru pro BBC také přitvrdil vůči Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, která je základem pro Evropský soud pro lidská práva. Ten mimo jiné zablokoval snahu Londýna vydat radikálního duchovního Abú Katadu do Jordánska, kde po něm prahli kvůli obviněním z terorismu. Katada tam odletěl teprvé nedávno poté, co k tomu sám svolil. Část konzervativců proto nahlíží na soud s nelibostí a objevily se i návrhy, aby Británie od úmluvy zcela odstoupila. Cameron byl v tomto ohledu až dosud spíše opatrný. Nyní nevyloučil, že by tak Spojené království skutečně mohlo učinit. "Může se stát, že to tak dopadne," prohlásil s tím, že je ochoten zvážit jakoukoliv možnost, jež by umožnila Británii deportovat zahraniční zločince. |
Mezi představiteli konzervativní strany má Brusel mnoho tvrdých odpůrců. Většinou sice souhlasí s evropským jednotným trhem, politiku Evropské unie však považují za byrokratickou a nedemokratickou.
Bývalý ministr financí Nigel Lawson v květnu dokonce prohlásil, že Británie by měla Evropskou unii opustit. Podle něj proto, že Cameronův plán vrátit část pravomocí do Londýna je odsouzen k zániku.
Británie vstoupila do EU v roce 1973 a patří k zemím, které podporují ekonomickou spolupráci v rámci unie. Už méně ale podporují politickou či vojenskou integraci. Londýn se například nepřipojil k schengenskému prostoru pro volný pohyb osob a vymínil si řadu výjimek z unijních smluv.
Jednotná Evropa je ale zřejmě stále méně populární i mezi britskými voliči. Podle jednoho letošního průzkumu chce z Evropské unie vystoupit 46 procent Britů, podle jiného průzkumu by chtěla třetina voličů uspořádat referendum o EU už nyní. Pro setrvání v Evropské unii by přitom v květnu hlasovalo podle ankety jen 22 procent lidí.
