Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německé Cáchy děsí jaderná elektrárna, úřady rozdávají tablety jódu

  19:56aktualizováno  19:56
Obyvatelé západoněmeckého města Cáchy žijí už několik let ve strachu z případné nehody v nedaleké belgické jaderné elektrárně Tihange, která se v minulosti potýkala s řadou technických problémů. Panují také obavy, že by se mohla stát cílem teroristického útoku. Úřady v Cáchách proto lidem preventivně rozdávají tablety jódu, které je mají ochránit před radiací.

Podle představitelů města nezáleží na tom, co případnou jadernou pohotovost spustí. Jakmile se však objeví radiace a povane západní vítr, Cáchy by mohly být nejohroženějším místem v Německu. Leží totiž pouhých 70 kilometrů od belgické elektrárny. Následky nehody mohou být podle serveru Die Welt různé. Záleželo by na mnoha faktorech – od roční doby až po sílu větru a případný déšť.

Úřady tvrdí, že v případě úniku radiace by zřejmě nezvládly včas rozdělit ochranné prostředky, mezi obyvatele by se tak zřejmě nedostalo ani dostatečné množství jódových tablet. Ty fungují na jednoduchém principu – po jejich pozření dojde ve štítné žláze k plnému nasycení tímto bezpečným jódem a do organismu se tak už nedostane škodlivý radiojód, který se uvolňuje při jaderném štěpení.

Vedení města Cáchy proto začalo s distribucí jódových tablet už nyní. Nejprve si o ně mohou zažádat lidé starší pětačtyřiceti let, těhotné ženy a zdravotní sestry. Žádost musí odevzdat do konce listopadu. Výměnou dostanou speciální lístky, které v partnerských lékárnách vymění za tablety jódu. Následovat budou další skupiny obyvatel.

Někteří lidé z Cách na kroky vedení města nečekali. Mirco a Anika Vitrovi mají tablety při ruce už dlouho. V zásobě jim nechybějí ani pilulky pro jejich dvě děti. Pokud by došlo k nehodě v jaderné elektrárně, své zdraví si ochrání. Strach mají jen z případné ztráty majetku. Z dětství si pamatují, jak lidé museli opouštět své domovy po dosud největší havárii jaderné elektrárny v historii, která v roce 1986 postihla Černobyl.

Jak upozorňuje psycholog Joachim Funke, preventivní rozdávání jódových tablet však může být dvojsečné. „Distribucí tablet u lidí může růst subjektivní pocit nebezpečí, protože se může zdát, že se něco děje,“ popisuje.

Zabezpečení a nehody

Otázkou zůstává, jak velké riziko havárie v jaderné elektrárně Tihange skutečně je. Disponuje celkem třemi tlakovodními reaktory o celkovém výkonu 3 008 MW (pro porovnání – dvojice reaktorů elektrárny Temelín má výkon lehce přes 2 000 MW, pozn red.). První reaktor byl spuštěn v roce 1975.

Elektrárna je navržena tak, aby odolávala všem povětrnostním vlivům. Původně byla projektována, aby bez újmy přečkala tisíciletou povodeň. Po havárii v japonské Fukušimě areál prošel rekonstrukcí a nyní odolá dokonce desetitisícileté vodě. Bez problému by elektrárna měla přečkat také zemětřesení. Navržena je na horizontální zrychlení až 3 m/s² (0,3g) (výsledky testů najdete zde). Vůbec největší zaznamenané zemětřesení v regionu mělo pouze třetinový efekt.

I přes toto zabezpečení se elektrárně nevyhýbají problémy, které znervózňují nejen Belgičany, ale i obyvatele za hranicemi s Německem.

V roce 2002 a 2005 reaktor Tihange 2 postihly nehody klasifikované podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí jako kategorie 2. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ji definuje takto: „Technická porucha nebo odchylka s významným selháním bezpečnostních opatření, ale se zbývající dostatečnou hloubkovou ochranou k vypořádání se s dodatečnými poruchami.“

V roce 2012 byl stejný reaktor odstaven během plánované inspekce. Ultrazvukové testy nejprve naznačovaly, že se v reaktoru nacházejí drobné trhliny. Později však technici zjistili, že se nejedná o trhliny, ale o vodíkové vločky, které vznikly už při výrobě reaktoru. Reaktor zůstal odstaven více než rok. V červnu 2013 byl opět uveden do provozu.

Další odstávka a obavy z teroru

Během několika měsíců však následovalo další odstavení a podrobnější testy. Další spuštění se reaktor dočkal až v listopadu 2015 (kompletní zprávu z inspekce najdete zde). Na sklonku loňského roku byl deaktivován reaktor číslo 1 kvůli opravám nenukleární části. Během prací však došlo k poškození pomocných čerpadel. Reaktor byl znovu nastartován v květnu letošního roku.

Samostatnou kapitolou jsou obavy o bezpečnost elektrárny v souvislosti s možnými teroristickými útoky. V březnu loňského roku policie řešila vraždu jednoho ze členů ochranky. Údajně se měl ztratit i bezpečnostní čip opravňující ke vstupu do zařízení. Belgická prokuratura však tuto teorii odmítla (více o případu zde).

Po teroru v Bruselu vyšlo najevo, že místní teroristická buňka údajně plánovala útok na elektrárnu a dlouhodobě sledovala ředitele belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky. Úřady k jaderné elektrárně Tihange preventivně poslali 140 vojáků. Nové vedení elektrárny v únoru letošního roku přislíbilo zlepšení bezpečnostních opatření.

Cáchy (červeně) se nacházejí asi 70 kilometrů od jaderné elektrárny Tihange

Cáchy (červeně) se nacházejí asi 70 kilometrů od jaderné elektrárny Tihange

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie vyjížděla k muži sťatém gilotinou, šlo o předčasný Halloween
Policie vyjížděla k muži sťatém gilotinou, šlo o předčasný Halloween

Policejní hlídka v Green County ve státě Tennessee vyjížděla na místo, kde volající oznámil nález mrtvého muže. Ten měl zemřít pod garážovými vraty, která mu...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová hovořila v italské Florencii o vztazích mezi...
Po brexitu ještě dva roky na přechodné období, chce Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová v pátek ve Florencii uvedla, že po odchodu Británie z Evropské unie v březnu 2019 by mělo existovat přechodné období, aby se...  celý článek

Následky hurikánu Maria v Salinasu v Portoriku (21. září 2017)
Počet obětí Marie stoupl na 32. Hurikán zesílil a blíží se k Bahamám

Hurikán Maria postupující Karibikem opět mírně nabral na síle a blíží se k ostrovům Turks a Caicos a jižním Bahamám. Počet obětí bouře, která ničila stovky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.