Je podvečer. Lukáš Pavel Havrland přijíždí autem s rozsvícenými světly k plotu. Zastavuje a na mobilním telefonu vytáčí číslo svého známého.
"Ahoj, Švarcíno? Jak se daří? Kdo dneska hlídá, kdo má směnu?" ptá se Havrland. Pak chce známého pozdravit a ten se ukazuje v okně a mává.
Všechno by bylo v pořádku, kdyby si mávající Švarcíno právě neodpykával trest ve vězení Odolov, kde vězni mobil mít nesmějí.
"Telefonování se děje s tichým vědomím některých dozorců," říká nedávno propuštěný Havrland. Důkaz proti pracovníkům věznice však nemá. Svůj hovor končí slovy: "Opatruj se a dej si pozor na bonzáky."
Pak už musí šlápnout na plyn kvůli pohybu na strážní věži. Dozorci si asi všimli podezřelého auta. Spojení s celou se ostatně podařilo až na desátý pokus. Telefon byl několik hodin vypnutý a kdosi ho zapnul až po posledním sčítání vězňů.
Věznice telefon vězni nechala
Vedení věznice po následném upozornění MF DNES tvrdilo, že o telefonu dlouho vědělo. Vězňům ho dočasně nechalo, aby dozorci mohli sledovat, kdo všechno má k přístroji přístup.
"Chtěli jsme také vědět, jaké úsluhy od spoluvězňů majitel telefonu za volání chce," vysvětlil zástupce ředitele věznice Milan Pulkrábek.
Používání mobilu za mřížemi je přísně zakázané. Objevily se případy, kdy mafiáni řídili po telefonu dál svůj gang z vězení. Pomocí telefonu lze domlouvat útěk. Přesto se lidem daří mobily do vězení pašovat.
Odolov je lehčím typem mužské věznice, kde si odpykává 300 lidí trest třeba za neplacení výživného. Po areálu se vězni mohou pohybovat volně.
Po experimentu redakce dozorci telefon ve středu zabavili a jeho majitel byl potrestán. SIM kartu však nenašli. Vedení věznice jeho případ zároveň předalo policii a telefonistu čeká stíhání za maření úředního výkonu.
Šampon s vodkou
Mobil se podle Havrlanda pašuje za mříže stejným způsobem jako ve filmu pilníky – tedy ukrytý ve vydlabaném chlebu.
"Nabíječka se vyrábí z rádia. Přes den se schovává telefon v matracích, v hydrantu i jinde," popisuje Havrland. O poměrech ve věznici se podle svých slov rozhodl hovořit hlavně proto, že zakusil v Odolově šikanu od dozorců – musel často sedět v "díře" (samotce, kam chodí vězni za trest) a nedovolili mu opustit věznici na pohřeb.
Podobně se dovnitř pašuje i alkohol. Podle Havrlanda se igelitový pytlík s vodkou zasune do lahvičky od šamponu a zalije šamponem. Sami dozorci potvrdili, že takový "lihový šampon" odhalili.
Výlet z věznice a zpět?
Havrland dokonce tvrdí, že vězni dokážou Odolov opustit a zase se do věznice vrátit, aniž by si toho stráže všimly. Říká, že přesně ví, která místa zabírají kamery a která už ne. Ukazuje reportérům, že se utíká v místě, kde se terén za plotem svažuje do rokle a do lesa už strážný nemůže vidět.
"Utíkat se dá za tmy nebo za mlhy," vysvětluje Havrland. Mezi budovou a plotem je asi čtyřicet metrů široký pruh trávy. U brány stojí malý opuštěný bunkr. ¨
"V něm jsme si vždycky schovávali civilní šaty," popisuje Havrland. Vedení věznice striktně odmítá, že by někdo mohl přeskočit plot a zase se vrátit či že by někdo z personálu s vězni spolupracoval.
"Instalovali jsme před ploty čidla, která hlásí každý pohyb," míní mluvčí věznice Jiří Nágl.
O potrestání svého kamaráda Havrland ve středu už věděl, aniž mu to MF DNES předem řekla. Tvrdil, že mu opět volali odsouzení.
V Odolově tak vězni i po razii z tohoto týdne schovávají minimálně jeden telefon.
