O označení Stavba roku každoročně soupeří stavby zkolaudované od června minulého do května probíhajícího roku. Anketu pravidelně vyhlašuje Nadace ABF, výsledky budou známy v září. Letos se do širší nominace vešlo 44 objektů, z nichž do finále postoupila polovina.
Zrekonstruovaná Ladronka, která dnes slouží jako restaurace a sportovně-kulturní centrum, se utká například s terminálem sever 2 Letiště Praha, halou Kosmas v Horoměřicích, novostavbou nemocničního komplexu v Domažlicích, silničním mostem přes železniční trať Oldřichov u Duchcova - Děčín nebo zrekonstruovaným divadlem Reduta v Brně.
Odborná porota k určení vítěze posuzuje nejen dokumentaci, ale dá i na osobní prohlídku objektu. Titul nakonec získá pět staveb na základě celkového stavebně-architektonického dojmu. V loňském roce například zvítězila Měšťanská beseda v Plzni, rekonstrukce Pachtova paláce a Jiráskova domu v Praze, Národní integrované středisko řízení letového provozu ČR, Praha - Ruzyň a další.
Ze squatu do luxusní restaurace
Statek Ladronka, dříve také známý pod názvem Autonomní kulturně sociální centrum, byl v první polovině 90. let zcela opuštěný, volně přístupný a chátral. Vlastník, magistrát Hlavního města Prahy, o něj nejevil zájem. A to ani přesto, že leží v klidné městské části Břevnov v blízkosti vyhledávané obory Hvězda a koupaliště Petynka. Objekt tedy začátkem září 1993 obsadili squateři z celé Evropy sdružující se pod hlavičkou Anarchistické federace. K jejich činnosti patřilo například vydávání časopisu Autonomie.
Ladronka patřila mezi nejznámější a nejaktivnější squaty u nás. Až do 9. listopadu 2000, kdy ji na příkaz magistrátu násilně vyklidila městská policie ve spolupráci se soukromou bezpečnostní agenturou, tam proběhly stovky akcí alternativního, kulturního charakteru.
Squateři pravidelně organizovali koncerty, výstavy, autorská čtení, divadelní představení, přednášky. Jednání se zástupci města vedoucí k legalizaci pobytu squaterů na Ladronce ale nevedla ke zdárnému cíli. Situace se navíc vyhrotila v okamžiku, kdy magistrát podepsal smlouvu se společností Santé, která chtěla na Břevnově vybudovat luxusní zdravotnické zařízení, a zároveň podal žalobu na vyklizení objektu. Jako jeden z důvodů tehdejší radní Filip Dvořák uvedl, že: "Jsou to stejní lidé, jako byli na street party. My nebudeme podporovat někoho, kdo ničí a plundruje majetek ostatních."
Historie usedlosti Ladronka sahá až do konce 17. století. Za své jméno vděčí italskému hraběti Filipu Ferdinandu de la Crone, zjednodušeně Lacrone, jehož jméno si Pražané upravili na Ladron. V letech 1677 až 1700 dal šlechtic na svém motolském panství vybudovat zájezdní hostinec. O sto let později se ale Ladronka změnila v zemědělskou usednost. Může za to paradoxně město Praha, které na Ladronku nemyslelo, když budovalo nové obecní silnice.
Rekonstrukce se Ladronka dočkala až v roce 2004. Nové kulturně-společenské centrum zahájilo provoz v září 2005 u příležitosti 85. výročí založení městské části Praha 6.
